Krásné citáty Jiřího Voskovce, které vás donutí se zamyslet

30. května 2018 Lenka Šebestová
youtube
youtube

Jiří Voskovec a Jan Werich byli nerozlučnou dvojkou, kterých si váží celá Česká republika. Ti dva byli převelicí přátelé a rozdělila je až emigrace. Oba sice prchli před válkou do USA, ale po válce se Werich vrátil do ČSR a Voskovec raději zůstal v Americe. Ti dva si psali přes oceán dopisy, ze kterých vzešlo mnoho krásných Voskovcových citátů. A nejenom z nich.

„Čím jsem starší, tím víc rozumím tomu faustovskému paradoxu: všechno jsem se naučil a hovno vím.“

„Většina je vždy vůl, proto – opět paradoxně – vláda většiny je správná. T. J.: demokracie je jediné (blbé) zřízení, jež jednak odpovídá proporcionálně lidské blbosti, za druhé pak dovoluje menšině – která má patrně pravdu – existovat a projevovat se.“

„Pravda je ovoce, které se musí trhat, až když zcela uzraje.“

„Doma je tam, kde si pověsím klobouk.“

Svatá pravda – ať je zima, ať je šero, ať je koneckonců trošku smutno, ale jen když je veselo.“

O písni Klobouk ve křoví: „Tato píseň ohraničuje území, v němž bezradnost z nesmyslna je vyvažována vírou v hluboký smysl srandy.“ 

„Komika nesmí nikdy ‚zvážnět‛. Její vážnost je v tom, že vtip obsáhne víc než kritický rozbor.“