Facebook
Instagram
Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život.
Kýla, ať už vrozená, nebo získaná, přitom patří k rozšířeným onemocněním: Podle České herniologické společnosti je v České republice ročně operováno více než 35 tisíc nemocných právě s touto diagnózou. Stejně jako v Evropě se tak jedná o vůbec nejčastější chirurgický zákrok. Proč ale se zdánlivou banalitou, která někdy ani nemusí příliš bolet, hned spěchat na operaci?
Jak vzniká kýla?
Zjednodušeně řečeno, kýla vzniká nejčastěji tak, že orgán nebo tkáň „vycestuje“ ze svého přirozeného místa v tělní dutině někam jinam, což se navenek - jde-li o zevní kýlu - projeví jako boule pod kůží. Napravit tento stav lze jedině chirurgicky.
Jak odstranit kýlu
Kýla se operuje především laparoskopickou metodou s využitím nové formy zobrazení 4K, které poskytuje lékaři mimořádně ostrý obraz během operace. Pro pacienta pak laparoskopie znamená především menší zátěž a rychlejší zotavení.
Častý problém mužů i žen
Pokud se kýla vyklenuje směrem ven a dá se tedy většinou dobře zjistit při základním vyšetření pacienta, hovoříme o zevní kýle. V případě, že se vyklenutí odehrává uvnitř dutiny břišní, hovoříme o kýlách vnitřních, které k diagnostice vyžadují použití zobrazovacích metod, jakými jsou například rentgenová vyšetření, ultrazvuk, výpočetní tomografie a magnetická rezonance.
Kdo trpí kýlou nejčastěji
Vrozené tříselné kýly se projeví už u malých dětí od narození do zhruba pěti let. Druhou skupinou obyvatel s nejčastějším výskytem tříselné kýly jsou pacienti mezi sedmdesátkou a osmdesátkou – z důvodu stárnutí vazivových tkání. S kýlou se potýkají ale i mladé ženy po porodu. Zatímco tříselnou kýlou bývají z 90 procent postiženi muži, u stehenní kýly naopak tvoří 70 procent nemocných ženy. U kýly vnitřní je postižení u obou pohlaví přibližně stejně časté.
Pozor na kouření, břemena i drsné diety
A jak se kýly vyvarovat? Zdravým životním stylem ani cvičením ji prý příliš neovlivníme, ale pozor bychom si měli dát na kouření. To vede ke kašli a tím zvyšování nitrobřišního tlaku. Některé studie také prokazují, že kouření zhoršuje kvalitu kolagenní tkáně. A právě kolagen je důležitý pro pevnost a pružnost břišní stěny. Je-li břišní stěna oslabená, stačí úporný kašel, dlouhodobá zácpa, těhotenství a potíž je na světě. Vyvarovat bychom se měli zvedání těžkých břemen, nadváhy, ale také drastické diety a nadměrného hubnutí. Tělo pak postrádá důležité bílkoviny, vitaminy a svaly jsou zesláblé, což se může opět neblaze projevit na stavu břišní stěny.
Pomůže jedině operace
Záludnost kýly spočívá v tom, že kýla může, ale také nemusí, pacienta příliš bolet a obtěžovat. Což někdy svádí k tomu ji až tak rychle „neřešit“. Neléčená kýla se ale může uskřinout. To znamená, že orgánům obsaženým v kýle hrozí nedostatečné zásobování krví, začnou odumírat a může dojít až k zánětu pobřišnice. Okamžitá operace je pak doslova životně nutná. Proto lékaři doporučují podezření na kýlu vyšetřit bez zbytečných odkladů a s operací neotálet. Jen u nemocných, pro které je operační zákrok příliš rizikový, zůstává variantou přikládání kýlního pasu. Jeho dlouhodobé nošení však vede k dalšímu ochabnutí svalstva břišní stěny.
Laparoskopicky nebo „klasicky“?
Principem operace kýly je vyprázdnění obsahu kýlního vaku zpět do břišní dutiny, po němž následuje odstranění neboli resekce vaku a plastika zeslabeného místa. Plastiky tříselné kýly můžeme operovat otevřeně, z řezu v třísle nebo minimálně invazivně, a to zpravidla laparoskopicky.
Výhodou laparoskopie pro pacienta je menší operační rána, a tedy i jizva, menší potřeba analgetik k utišení pooperační bolesti. Reakce organismu na stres je prokazatelně menší, zkracuje se tak délka pobytu v léčebném zařízení a rychleji probíhá také rekonvalescence. Pacienti si pochvalují i lepší kosmetický efekt a možnost rychlejšího návratu k běžnému životu.
Rychlý zákrok, rychlé zotavení
U laparoskopické operace jsou do břišní dutiny pacienta malými řezy o velikosti asi 1 cm zavedeny potřebné nástroje a laparoskopická kamera. Síťka je pak vložena a upevněna mezi pobřišnicí na jedné straně a svaly a vazivovou tkání břišní stěny na druhé straně. Poskytuje tak dobrou podporu zadní strany přední stěny břišní.
Laparoskopie je ale náročnější na dovednosti operatéra, zároveň však výrazně komfortnější pro pacienta. Je méně bolestivá a vyžádá si kratší dobu pracovní neschopnosti – přibližně týden až 14 dní, zatímco u otevřené metody je to několik týdnů. Vždy samozřejmě záleží i na typu zaměstnání, které pacient vykonává.
