Móda poznamenaná komunistickou ideologií: Jaké se nosily trendy za železnou oponou?

Barvy nebyly v kurzu a převládala hnědá či zelená.
Zdroj: Grada
Kniha Móda za železnou oponou je skvělá a inspirativní.Vlasta udávala módní trendy.Móda byla velmi omezená, inspirace okolním světem neexistovala.Barvy nebyly v kurzu a převládala hnědá či zelená.+ 1 fotka+ 2 fotky

Odívání a móda mimořádně citlivě odrážejí způsob života společnosti a její ideály. Po roce 1948 českou módu poznamenala komunistická ideologie. Rozkvět v oděvnictví dosažený v období první republiky po válce pohasl a směr dalšího vývoje násilně ovlivnil právě tento rok.

Barbara Lorenzová
Barbara Lorenzová 12. 10. 2018 07:58

Po skončení druhé světové války byl svět jiný než dřív. Společenský, sociální a ekonomický vývoj vycházel nejen z válečných zkušeností, které přinesly lidem na celém světě mnoho utrpení, ale také ze zkušeností předválečných, kdy svět procházel hospodářskou krizí.

V Československu sehrálo významnou roli také trauma z mnichovské dohody. Všechny tyto okolnosti ovlivnily postoj k budoucímu vývoji. Východiskem se zdálo být vytvoření státu zaručujícího sociální bezpečnost: zajištění práce pro práceschopné s odpovídající odměnou, ostatním občanům poskytnutí základních sociálních příjmů a nejnutnějších sociálních služeb. Těchto cílů bylo možné dosáhnout jen posílením úlohy státu v ekonomice a sociální oblasti.

Odívání se mělo stát základem nového životního stylu a móda jedním z nástrojů ideologického působení. Prosadily se snahy vytvořit společně s dalšími zeměmi východního bloku nový způsob odívání, nezávislý na módě vycházející tradičně z francouzských návrhářských ateliérů.

V obchodech přetrvával nedostatek zboží a lidé v očekávání pozitivního poválečného vývoje začali být rozčarováni. Spotřebitelský plán v prvním roce pětiletky počítal se zvýšenou spotřebou textilií a spravedlivou distribucí, aby vyrobené zboží nekončilo převážně na černém trhu. Národní podnik velkoobchodu Textilia dostal úkol postarat se o plynulé zásobování všech pracujících. Zvýšení výroby mělo být dosaženo standardizací a typizací tkanin, prádla a oděvů. Tedy výrazným omezením druhů vyráběného zboží. Problémem kolísavé kvality výrobků, kdy jeden podnik vyráběl kvalitní zboží a jiný ze stejného materiálu zboží téměř neprodejné s vědomím, že pro nedostatek se stejně prodá všechno, měl být odstraněn soudružským uvědoměním si škodlivosti takového počínání a budovatelským elánem.

Od počátku roku 1949 fungoval vedle přídělového systému také volný trh s textilem, obuví a některými dalšími průmyslovými výrobky a potravinami. Volný trh se postupně rozšiřoval a zároveň se snižovaly ceny. Lidé si však stále stěžovali na dlouhé fronty a také na skutečnost, že stejně nakonec nedostanou koupit, co potřebují. Oficiální místa však obrátila problém naruby. Tvrdila, že zboží je přece dost, ale potíž je v počtu nakupujících, kteří podléhají nákupním horečkám.

Na jaře 1947 předvedl v Paříži Christian Dior svou první kolekci v módní linii později nazvané „New Look”. Tento styl se stal pro následující léta určujícím v celém světě. Kromě nás — zavřených v komunistické bublině.

Teprve od druhé poloviny 50. let 20. století do konce let šedesátých se mohla také československá móda opět nechat inspirovat tzv. světovou módou. Na počátku nového desetiletí (v období tzv. normalizace) došlo k novým ideologickým zásahům do vývoje módy, ale již odlišným způsobem. Celý tento nepřirozený vývoj byl ukončen rokem 1989, kdy se občané a stejně tak móda mohli svobodně nadechnout 

Veškeré trendy v oblékání té doby se dozvíte z nové publikace Móda za železnou oponou, která mapuje nejen módní trendy, ale i situaci mezi lidmi, jejich přání i tužby.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články