Móda: Proč lidi nezajímá a jaký to má dopad na práci a vztahy?

Občas ženy šlápnou vedle, nebo jim nezáleží na tom, co nosí
Zdroj: Profimedia
Každý člověk má jiný vkusNěkteré ženy si nenechají módní trendy ujítŽena by měla být elegantní, krásná a přitažliváŠla byste na rande s tímhle strašákem?+ 3 fotky+ 4 fotky

Někdo sleduje módní trendy, inspiruje se na sociálních sítích či v módních časopisech a každý měsíc provětrá peněženku, aby mu v šatníku nechyběly nejnovější módní kousky. Jinému je ale úplně jedno, co má na sobě a oblečení má pro něj pouze praktickou funkci.

Redaktor
Redaktor 01. 11. 2018 09:39

Nezájem

Někoho to zkrátka nezajímá. Takovému člověku je jedno, co nosí, a obvykle je mu – podle hesla „žij a nech žít“ – jedno i to, co nosí ostatní. Problém nastane, když se takový člověk setká s někým, kdo ho nezná a posuzuje ho podle vzhledu. Pak může dojít k nedorozumění či ke komické nebo trapné situaci. Občas je v zájmu příznivého průběhu akce lepší ta oděvní pravidla nějak překousnout. Největší problémy dělá nezájem o vlastní zevnějšek v práci a ve vztazích. Přijde-li výstřední teta na svatbu v batikovaném hábitu, odpustíte jí to, protože ji znáte a nejde o nic zásadního, ale v práci může zanedbaný vzhled klidně stát v cestě vašemu kariérnímu postupu – pro některé nadřízené je důležité, aby zaměstnanci vypadali reprezentativně. Když se pak rozhodují mezi dvěma přibližně stejně schopnými zaměstnankyněmi, z nichž jedna dbá o svůj vzhled a druhá to moc neřeší, může tahle „drobnost“ rozhodnout ve prospěch té upravenější. Není to spravedlivé, ale děje se to, zvlášť tam, kde zaměstnanci jednají s lidmi a měli by proto působit aspoň trochu příjemně.

Póza

Co mají společného vegani a odpůrci módy? Na těch normálních to nepoznáte, ti militantní vám to řeknou ještě dřív, než se představí. Setkání s člověkem, který před sebou své pohrdání módou drží jako čestný štít nebývá příjemné, zvlášť když má nastudované argumenty a vy ne. Nejhorší je, když za přehnanou péči o vzhled pokládá i šampon a deodorant, a vy vedle něj musíte sedět v kanceláři, nebo když máte takového experta doma a musíte poslouchat jeho poznámky pokaždé, když se výrazněji nalíčíte. Nesnažte se pozéra přesvědčovat o své pravdě, bude z toho jen zbytečná hádka. Pokud s ním sdílíte domácnost a je to aspoň průměrně empatický člověk, měla by stačit rozumná dohoda o vzájemném respektování. Když to nejde, je většinou problém někde úplně jinde než ve vašich šatech.

Rezignace

Rezignace na vlastní vzhled nejčastěji potkává starší ženy, které mají pocit, že už se pro ně nějaká zvláštní péče nehodí, nebo ji ani nepotřebují. Každá z nás má ve svém okolí minimálně jednu takovou, ať už je to kolegyně, kamarádka nebo rovnou vlastní matka či babička. Už se na to nemůžete dívat, jak mrhá svým potenciálem, a tak ji vytáhnete do obchodu s tím, že jí pomůžete najít něco pěkného na sebe. V kabince pak posloucháte nářky, že je to moc nápadné, moc barevné, moc krátké a vůbec, prostě se to pro starou bábu nehodí. Koupíte jí kosmetickou sadu pro jednoduché decentní líčení a sada skončí v šupleti, kde se bude „šetřit“ pro nějakou zvláštní příležitost (zřejmě do rakve). Ne vždycky lze s rezignací na vzhled něco dělat. Možná za ní stojí jen nízké sebevědomí, možná je v tom deprese nebo skutečné potíže. Než začnete někoho vehementně nutit do velké proměny, zeptejte se samy sebe, jestli vás k tomu nežene jen vlastní ego. Jako přesvědčovací metoda je většinou nejlepší pomalé nahlodávání – první společné nákupy možná skončí fiaskem, ale ty druhé už nebudou takový šok; jako inspiraci nejdřív předkládejte osoby jen o něco méně stylové. Vaší babičce, která dlouhá léta nosila trvalou a béžové halenky, dejte nejdřív za příklad Elišku Coolidge Haškovou ve svetříku a perlových náušnicích. Iris Apfelovou by zatím nemusela rozdýchat.

Nedostatek peněz

Někdo se na peníze vymlouvá, někdo je vážně nemá. Kde je málo financí, musí nastoupit hlava: vymyslete si jednoduchý, snadno kombinovatelný šatník (nemusíte samy – s někým to proberte, nebo použijte hotový šatník z internetu či návod z této knížky). Nakupujte ve slevách, v sekáčích a online bazarech a snažte se ulovit co nejvyšší kvalitu, jakou si můžete dovolit. O své věci se starejte tak, aby vám dlouho vydržely. Naučte se aspoň základní úpravy oděvů, rozšíří se vám nákupní možnosti. Nehoňte se za nápadností a falešným luxusem, jako jsou barevné kabelky ověšené řetízky nebo levná efektní trička z tenoučkých úpletů. Nenakupujte na AliExpressu, i za těch pár kaček je to drahé. Vyhýbejte se přečančané „italské módě“, která v poslední době zaplavuje české butiky. Nesnažte se za každou cenu ulovit levný kousek rádoby velké značky, jejich kvalita bývá nevalná; nenahánějte společenský status odrbanou taškou Adidas nebo nedejbože imitací značkové kabelky. Je lepší držet se při zemi a proslavit se kreativním vkusem než trapným předstíráním luxusu.

Nízké sebevědomí

Je škoda, že tolik žen trpí nízkým sebevědomím a strachem, který jim nedovoluje vymanit se z nenápadného nudného stylu. Nad vším dlouze přemýšlejí, jestli to není moc barevné, moc odhalené, moc mladé/staré, moc nóbl na malé město nebo příliš fintivé na maminku malého dítěte. Když si místo džín a trička obléknou šaty, připadá jim, že už jsou moc „za dámu“. Když jim ukážete libovolnou inspiraci, mají vždycky jasno, že na nich by to vypadalo hrozně. Většina stylových příruček přitom radí, abychom si k novému oblečení a účesu nezapomněly právě sebevědomí. Když budeme sebevědomé, odrazí se to navenek a dodá nám to správný šmrnc, se kterým vynosíme i pytel od brambor. Jenže my ženy máme zároveň neuvěřitelný dar zbavit se každé špetky sebevědomí, která k nám omylem zabloudí a je jedno, jestli je nám šestnáct nebo šedesát. Sebevědomí získáte jedině tak, že si ho začnete samy budovat. Okolí vás může podpořit, – a skuteční přátelé to rádi udělají – ale hlavní kus práce musíte udělat vy. Přestaňte se bát a zkoušejte věci, na které jste si dosud netroufly (začněte tím, že si je vyzkoušíte v obchodě). Nebojte se chyb nebo znemožnění, pokud neuděláte vyslovenou botu typu síťované tričko na obchodní schůzce, nikdo se vám nebude smát. Bude-li se vám někdo smát, je to blbec. Dovolte si mít radost z pěkných věcí na sebe, není to zbytečnost nebo „hřích“ (nejsme ve středověku). Na komplimenty se odpovídá „děkuji“, nikoli „ale jděte, vždyť vypadám děsně“. Najděte si někoho, kdo vás bude umět objektivně a konstruktivně pochválit i zkritizovat – měl by to být někdo, kdo je na tom se sebevědomím lépe než vy a při pohledu na odvážnější model se mu nebudou vynořovat stejné úzkostlivé pochybnosti. O budování sebevědomí bylo také napsáno mnoho článků a knih, ve kterých najdete užitečné tipy. My doporučujeme knihu Vše, co jste chtěli vědět o módě, která vás provede tímto světem od A až do Z.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články