Facebook
Instagram
Irácký prezident, diktátor, muž stojící za smrtí mnoha lidí, jeden z politiků, kteří byli souzeni za spáchání jednoho z nejhorších zločinů: genocidy. Jeho cesta začala od tichého chlapce, pokračovala přes politika s kultem osobnosti a skončila u válečného zločince.
Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí se narodil 28. dubna 1937 v městě Al Audja u Tikrítu. Jeho otec zemřel brzo a s otčímem „lhářem Hasanem“ si Saddám nerozuměl. Byl jím často ponižován a trestán či posílán, aby za něj kradl. Školu začal navštěvovat až později: pod vedením svého strýce přišel na myšlenku arabského nacionalismu. Býval to spíše tichý, uzavřený chlapec mající sklony k agresivitě – to u něj přetrvalo celý život.
V roce 1957 vstoupil do politiky. Podílel se na neúspěšném atentátu na iráckého vládce, který ztroskotal jeho vinou. Saddám o vlásek unikl smrti a musel prchnout do exilu. V Egyptě studoval práva.
Roku 1968 se Saddámova strana Baas konečně dostala k moci pomocí převratu: postupně se stal druhým mužem Iráku, měl vliv i na samotného prezidenta. Tím se nakonec stal on sám stal – během doby svého prezidentství si vytvořil velice silný kult osobnosti. V roce 1980 započal Husajn íránsko-iráckou válku. Během této války se lidé pokoušeli o povstání – což bylo tvrdě potlačeno a posléze bylo mnoho lidí pozatýkáno a alespoň 148 zmasakrováno či umučeno. Stalo se tak dvakrát, podruhé to bylo osudné pro Kurdy v tzv. Operaci Anfál, kdy se počet obětí odhaduje na 180 tisíc.
V průběhu 90. let se začal přiklánět k islámu. Také dlužil mnoha zemím za náklady na zbrojení do války. Spojené státy požadovaly, aby Irák ukončil produkci zbraní hromadného ničení a hrozily, že na Irák udeří. V roce 2003 nakonec vpadly do Iráku a zbavili Saddáma Husajna moci. Byl zajat a zodpovídal se za své zločiny – které on popíral. U soudu se hájil sám, ale dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a soud jej odsoudil k smrti oběšením. Trest byl vykonán 30. prosince 2006. O den později byl pohřben v rodném Tikrítu.
