Stadion na Strahově se již brzy dočká revitalizace a nebude sám

Město plánuje představit celou řadou zrekonstruovaných nebo nově zbudovaných areálů tak, aby Pražanům nabídla adekvátní zázemí k relaxaci, sportu, ale i volnočasovým aktivitám. Na jaká nová sportoviště a veřejné prostory se můžeme v příštích letech těšit?

Strahov: stadion s největší rozlohou na světě v novém kabátě

Myšlenka postavit v Praze na strahovském kopci moderní stadion, který by byl hoden historie a velikosti tohoto prostranství, se opět vrací na scénu. Chátrající areál má být podle plánů magistrátu zrekonstruován takřka k nepoznání. Příští rok by měly být podniknuty první kroky, které revitalizaci sportovního areálu odstartují, aniž by zničily jeho dosavadní ráz a zabránily účelu, kvůli kterému byl původně vybudován.

„Lokalita Strahovského stadionu je výjimečná tím, že leží v podstatě na vrcholu Prahy. Kromě krásných výhledů, má toto místo svou bohatou historii, kterou bychom chtěli částečně zachovat. Stadion by si měl i nadále zachovat funkci sportovního charakteru,“ potvrdil 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a plánování Petr Hlaváček (TOP 09).

Strahov se tak do budoucna stane nejen baštou profesionálního a amatérského sportu, ale především další plnohodnotnou odpočinkovou zelenou zónou, a to i díky lepší dostupnosti, kterou má v budoucnu zajistit nová tramvajová linka.

Rekonstrukce prvorepublikových kurtů na Letné

Své údery a smeče zde trénovali velikáni našich dějin – od prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, přes nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského, až po skvost filmového plátna Adinu Mandlovou. Historie letenských kurtů se začala psát roku 1904, a v první polovině 20. století platily za vyhledávanou destinaci příslušníků prvorepublikové smetánky.

Kvůli sporům o vlastnictví začal v devadesátých letech pozemek chátrat, a dřevěná historická budova, sloužící jako zázemí s šatnou a restaurací, postupně ztratila původní kouzlo i účel. Hlavní město Praha proto přistoupilo na směnu části pozemků za letenský tenisový klub, čímž získalo čtyři tenisové kurty i historickou budovu. Tyto nemovitosti plánuje opravit a následně znovu zpřístupnit široké veřejnosti.

Jak uvedl Jan Chabr, radní pro oblast správy městského majetku (TOP 09): „Areál LTC byl dlouhá léta rozdělen na dvě části, což rozhodně nebylo ku prospěchu jeho rozvoje jako celku. Jsem rád, že se podařilo s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových po sáhodlouhých jednáních dospět k dohodě. Pokud by k ní nedošlo, jistě by následoval prodej majetku formou dražby, kdy by v případě získání toho areálu soukromou osobou hrozila i změna využití centrální části letenských sadů, která má za mě zcela jisté sloužit jako klidové relaxační místo v centrální části Prahy. Zájem města bude, aby i nadále sloužily pozemky pro sportovní využití a citlivou rekonstrukcí se vrátil život i do objektu klubovny.“

Plovárny byly v srdci Prahy již od nepaměti

Málokdo tuší, že během 20. století vznikla v Praze řada plováren a městských lázní, které měly během letních měsíců občanům metropole zpříjemnit horké dny. Jednou z nich byla také plovárna v samém centru města na ostrově Štvanice. Ta v různých podobách fungovala až do povodní v roce 2002.

Po osmnácti letech se občanská plovárna Baden Baden opět otevřela veřejnosti a v provizorním režimu fungovala až do konce září. V příštím roce chystá výrazné změny. Vznikne tu písčitá pláž, brouzdaliště pro děti a molo, kde se návštěvníci budou moci nejen opalovat, ale i užívat kulturního programu. Organizátoři taktéž počítají s vytvořením sportovních hřišť k míčovým hrám, například volejbalu a nohejbalu. Chybět nebudou ani venkovní kurty na badminton, či zázemí pro oblíbené vodní aktivity.

Růžová budoucnost pro sport a relaxaci

To, že Praha neusíná na vavřínech, je patrné i při pohledu na další projekty, které tvoří součást dlouhodobého pětiletého plánu. V roce 2024 by měla vzniknout nová čtyři kilometry dlouhá promenáda spojující část Vršovic se Strašnicemi, která bude kopírovat osu koridoru zrušené železniční trati. Odpočinková zóna urychlí pohyb mezi městskými částmi a poskytne prostor pro rekreační i sportovní aktivity.

Změna čeká také Trojské nábřeží, které se má stát centrálním bodem pro dopravu mezi Stromovkou, Císařským ostrovem, a čtvrtí Troja, kde se nachází pražská zoologická zahrada a Trojský zámek. Stromovka – jeden z nejstarších a zároveň nejoblíbenějších pražských parků – také možná zažije proměnu. Alespoň podle dlouhodobějšího záměru, jehož dokončení se odhaduje na rok 2026.

„Hlavní město v současnosti připravuje celý soubor projektů revitalizací pražské říční krajiny. Kromě Trojské kotliny je to Rohanský ostrov a Štvanice. Na jižní straně Prahy čeká rozvoj rekreační oblast soutoku Vltavy a Berounky. Praha se tak přiblíží Mnichovu, který je známý svojí úspěšnou revitalizací řeky Isar o délce osmi kilometrů, jež se tak přiblížila lidem i přírodě,“ vysvětlil náměstek Hlaváček.