Facebook
Instagram
Čím to je, že některé páry i po letech strávených spolu působí stále tak zamilovaně? A proč jiní už po mnohem kratší době tráví své životy odděleně? Odpověď nenalezneme v bujarém sexuálním životě, nýbrž v umění komunikace.
Jaký je to jen pocit úlevy, když si můžete svému protějšku postěžovat, co vás trápí. Ať třeba vás osobně, nebo co vás trápí v souvislosti s jeho osobou. Není pro člověka nic více uklidňujícího, než skutečnost, že se nemusí bát se svým partnerem mluvit. O čemkoliv.
Vědět, že vám přítel či přítelkyně rozumějí, je pro vaši osobu to nejdůležitější. Sdílení vzájemné intimity, pocitů a myšlenek je ve vztahu nezbytné pro jeho dobré fungování.
Není to ale jen jednostranná záležitost. Stejně tak jako vy spoléháte na partnera nebo partnerku, že vás vyslechne a bude s vámi sdílet smutek či radost, to samé byste měli dopřát i vy jí/jemu. Nebuďte sobečtí a nestaňte se energetickými upíry. Tedy lidmi, kteří svými starostmi z druhých vysávají jejich pozitivní energii, aby si ji přivlastnili. Aby vztah byl harmonický, i vy se někdy musíte proměnit v babičku Vrbu.
Nesmírně důležitá je i vzájemná důvěra. Budete-li si navzájem šacovat kapsy s tím, jestli tam někde není něco podezřelého a nenápadně nahlížet přes rameno toho druhého, když bude někomu odepisovat na messengeru – řítíte se do záhuby. Pokud máte podezření nevěry nebo čehokoliv, co vás znepokojuje, řešení je opět komunikace. Není nic horšího než hádka na základě domněnky.
Receptem na spokojený vztah tedy není být sexuálním bohem, ale mluvit, mluvit, mluvit.
