Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Dick Proenneke dokázal to, o čem většina milovníků přírody jen sní. V 51 letech opustil práci mechanika a přestěhoval se do aljašské divočiny. Na břehu jezera v národním parku Lake Clark si zřídil tábor a v létě 1967 si tam vlastníma rukama postavil chatu. Obklopen mohutnými ledovci a vznešenými borovicemi tam strávil neuvěřitelných třicet let.
Aljašská příroda je krásná i nebezpečná, zvláště pokud se v ní procházíte sami, nebo tu dokonce žijete. Kdyby Dickovi někdy došlo jídlo, trvalo by mu několik dní, než by se dostal do civilizace. Kdyby při rybaření vypadl z kánoe, okamžitě by v ledové vodě umrzl. Nic z toho se mu ale nestalo. Ba naopak. Vyloženě mu to tam svědčilo.
Učení Dickovi Proennekemu nešlo
Richard Dick Proenneke se narodil 4. května 1916 v Primrose v Iowě, a to jako druhý ze čtyř synů. Po otci zdědil manuální zručnost, po matce, milovnici zahradničení, zase lásku k přírodě.
Vzdělání měl hodně skromné, střední školu opustil po dvou letech. Těšil se, až začne pracovat na rodinné farmě. Když měl volno, jezdíval po městě na svém Harleyi. Stroje byly jeho koníčkem. A když vstoupil do armády, měl možnost vidět na vlastní oči ještě mnohem větší.
Cesta Dicka Proennekeho do aljašské divočiny
Dokud nevstoupil do armády, byl Dick zdravý jako řípa. Dokonce nebyl ani nikdy nachlazený. Během služby ovšem onemocněl revmatickou horečkou. Následoval pobyt v nemocnici a propuštění. V té chvíli si uvědomil vlastní smrtelnost. To ho dovedlo k rozhodnutí změnit život. Jen ještě nevěděl jak.
První krok byl přestěhovat se na sever do lesů. Nejprve to byl Oregon, kde choval ovce, pak Aljaška. Pracoval jako opravář, technik a rybář ve městě Kodiak. Zanedlouho se po celém státě rozšířily zvěsti o jeho dovednostech kutila, který umí opravit skutečně cokoli. Nehoda při svařování, kdy skoro přišel o zrak, ho ovšem donutila odejít do předčasného důchodu a místa, kde „si bude moci svého zraku vážit“.
To pravé místo
To své místečko nalezl v národním parku Lake Clark na jižním břehu dvou jezer zvaných Twin Lakes. Zde si postavil útulnou chatu s komínem, palandou a velkým oknem s výhledem na vodu. Teplé jídlo si připravoval na ohništi a potraviny zakopával v nádobách hluboko pod zem, aby během sedmi měsíců tuhé zimy nezmrzly.
Životem v divočině si Dick splnil dětský sen. Každý den si poctivě vedl deník a občas také něco vyfotil nebo natočil pro případ, že by někoho zajímalo, jak žije. V roce 2004, rok po jeho smrti, byl pak uveden do kin dokument s názvem Sám v divočině, který se opíral o Dickovy poznámky a fotografie.
Poslední roky života se milovník přírody rozhodl strávit u bratra v Kalifornii, ačkoliv mu tělo i mysl stále perfektně sloužily. Jeho životní filosofie se pak stala inspirací mnoha dalším lidem. „Největší potěšení v životě mi dopřály ty nejbanálnější věci,“ napsal Dick ve svém deníku. „Sbírali jste někdy borůvky po letním dešti? Navlékali si suché vlněné ponožky poté, co jsme si stáhli mokré? Zahřívali jste se někdy po příchodu z mrazu u ohně? Svět je plný skvělých věcí,“ dodal.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Richard Proenneke
Allthatsinteresting.com: The Unbelievable Story Of Dick Proenneke, The Man Who Lived Alone In The Alaskan Wilderness For 30 years
