Novodobý poustevník Willard MacDonald: Do lesů utekl před válkou, zůstal tam 60 let

MacDonald se nedobrovolně vzdal života v moderní společnosti a odebral se přebývat do lesů poblíž kanadského jezera Gully v Novém Skotsku. Postupem času ale zjistil, že je tam nejšťastnější.

Poustevník Šimon Stylita: Měl postel plnou červů, kteří ho požírali zaživa, a většinu života strávil na sloupu

Bez pomoci se neobešel

Willard měl dva staré přátele, kterým naprosto důvěřoval. Byl to Lloyd Bogle a Earle Tanner. Lloyd navštěvoval muže buď pěšky, nebo na sněžném skútru. Vozil mu jídlo i oblečení. Přivezl také lékaře nebo právníka, pokud bylo potřeba. Pracovníky sociálních služeb i televizní štáb. Ale co bylo nejdůležitější – představoval pro něho známou a přátelskou tvář, se kterou si mohl vždy popovídat. Postupem času ho začali navštěvovat i další lidé, ale Earle a LLoyd zůstali těmi nejvěrnějšími společníky.

Willard se narodil v roce 1916 v Somerville v Massachusetts, ve 30. letech 20. století ale žil v oblasti Earltown. Brzy poté, co potkal svou životní lásku, musel narukovat do bojů druhé světové války. Jenomže po pár minutách ve vlaku si to rozmyslel a vyskočil ven. A dalších šedesát let pobýval v úkrytu. První roky strávil v naprosté divočině. S dezertéry se tehdy nezacházelo hezky. Ještě před koncem války se usadil v chatrči u jezera Gully. Byla velmi prostá, avšak pro klidný život zcela dostačující.

Prominentní poustevnice z hotelu Herald Square: Ida Wood svůj pokoj neopustila neuvěřitelných 24 let

Poustevník na úrovni

Pokud by si někdo myslel, že muž za ta léta „zdivočel“, byl by na omylu. Ano, jistá rezervovanost vůči cizím lidem tam byla, ale jakmile někoho poznal, dokázal vést konverzaci na jakékoli téma. Miloval četbu. Jeho příbytek byl plný výtisků Reader's Digest. Když byl mladší, živil ho lov a rybaření. Dokonce si byl schopen zajet na kole nebo zajít pěšky nakoupit zásoby.

Ač měl na něho nárok, důchod nechtěl. Nenechal si proplatit ani jeden šek. Na počátku devadesátých let, kdy měl na zádech již sedm křížků, mu lidé postavili novou, dvoupatrovou chatu. Vyzkoušel si ji, ale jakmile začal tu noc na plechovou střechu dopadat déšť, vrátil se k sobě domů. Prý to bylo na něho až příliš moc hluku. Navíc novostavba byla poměrně blízko silnice, slyšel tak projíždějící auta. Přitom posledních 50 let ho „rušily“ jen zvuky přírody.

40 let na Sibiři: Rodina Lykových utekla před Stalinovým brutálním režimem i civilizací

Odešel a už se nevrátil

Poustevník se nakonec musel, ač velmi nerad, natrvalo přestěhovat do nové chaty. Zdraví již měl velmi chatrné. Stále ale odmítal používat vařič nebo ruční pumpu na vodu. V zimě roku 2003 náhle zmizel. Jeho tělo bylo objeveno až následující léto. Jeho legenda ale žije dál. A ještě dlouho bude.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Willard Kitchener MacDonald
Celticlifeintl.com: The Hermit of Gully Lake