Veronika (33): Moje nejlepší kamarádka byla na dně, tak jsem jí půjčila sto tisíc. Dnes dělá, že mě vůbec nezná

Doteď si pamatuju, jak jsme s Lenkou seděly v kavárně a plánovaly, jak jednou procestujeme svět. Byly jsme nerozlučné kámošky už od střední školy, jedna o druhé jsme věděly všechno. Kteří kluci se nám líbí, kdo dobře líbá a komu táhne z pusy. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona mi jednou způsobí největší zklamání v životě.

Petra (34): Kamarádka mě přemluvila ke společnému podnikání. Dodnes splácím dluhy, které udělala

Kamarádka spadla do problémů

Lenka se mi jednoho večera rozplakala do telefonu. „Veru, já už fakt nevím, co mám dělat. Vyhodili mě z práce, mám dluhy, ex mi neplatí alimenty… Bojím se, že skončíme s malou na ulici.“

Bylo mi jí strašně líto. Věděla jsem, že není žádná flákačka, vždycky se snažila. A teď má prostě špatné období.

„Kolik potřebuješ?“ zeptala jsem se.

„Abych se vylízala z toho nejhoršího... tak asi sto tisíc… Ale já ti to vrátím, hned jak najdu práci! Přísahám!“

Přiznám se, že jsem trochu zaváhala. Není to malá suma. Lenka ale byla moje nejlepší kámoška... V duchu jsem se rozloučila s novým autem, na které jsem šetřila dva roky, a rozhodla jsem se půjčit jí těch sto tisíc.

„Pošlu ti to zítra,“ ujistila jsem ji. V telefonu zazněl výskot, který mě pobavil. Rozesmála jsem se a byla jsem ráda, že už má lepší náladu.

Eva (42): Roky jsem kamarádku držela nad vodou. Teď potřebuji pomoct já a ona dělá mrtvého brouka

Slíbily jsme si hezkou dovolenou

První týdny mi Lenka často volala, děkovala, slibovala, že mi peníze vrátí hned, jak se postaví na nohy.

„Víš co, vrátíš mi, až to budeš mít. Hlavně ať jste s malou v pohodě,“ říkala jsem jí. Chodily jsme spolu na procházky, plánovaly, jak si to jednou vynahradíme pořádnou dovolenou.

„Až budu zase v balíku, letíme spolu do Itálie, jo?“ smála se Lenka. Byla jsem spokojená a klidná. Věřila jsem jí.

Alena (34): Osm let jsem tahala z kamarádky dvacetitisícový dluh. Teď chce půjčit dalších 50 tisíc

Kamarádka mi dluží peníze

Jenže peníze mi nevracela. Po půl roce jsem se nenápadně zeptala, jestli už se rýsuje nějaká práce.

„Hele, něco mám rozjednaného, ale zatím to není jisté. Neboj, nezapomněla jsem na tebe!“ řekla možná až příliš energicky.

Začala jsem být nervózní, ale pořád jsem si říkala, že Lenka by mě přece nikdy nepodrazila. Jenže další měsíce už se ozývala míň. Když jsem jí psala, odpovídala stroze, někdy neodpovídala vůbec.

Jednou jsem ji zahlédla ve městě s novou kabelkou a botami. „To sis udělala radost?“ nadhodila jsem.

„To je z druhé ruky, Veru, neboj. Pořád šetřím,“ ujistila mě.

Nina (29): Kamarádka si na můj účet vytvořila luxusní životní styl. Půjčky ale vracet nehodlá

Tajemství mé kamarádky

Po roce jsem si už připadala jako obtížný hmyz, ne jako nejlepší kamarádka. „Lenko, potřebovala bych aspoň část těch peněz. Teď by se mi hodily…“ řekla jsem jí. Chtěla jsem mámě k narozkám koupit nový fén a sama jsem potřebovala nový kabát, ale chyběly mi peníze.

„Víš co, Veru, já fakt nemám. Ale dám ti vědět, až to půjde. Teď na mě netlač, mám toho dost!“ odsekla.

Mrzelo mě to, ale ustoupila jsem.

Jenže pak jsem se od společné známé dozvěděla, že Lenka začala podnikat. Prý si otevřela malý obchůdek s kosmetikou.

„To je super, že se jí daří,“ řekla jsem upřímně.

„Jo, ale moc o tom nemluví. A s tebou se prý moc nebaví, co se stalo?“

Nevěděla jsem, co na to říct. Nechápala jsem, proč by to tajila zrovna přede mnou.

Sofie (34): Nikdy bych nevěřila, že naše velké kamarádství skončí. Bez jediného slova vysvětlení mě škrtla ze svého života

Kamarádka mě zklamala

Jednoho dne jsem Lenku potkala na náměstí. Šla s nějakou ženou, smála se, vypadala šťastně.

„Ahoj, Lenko!“ zavolala jsem. Podívala se na mě, jako bych byla cizí člověk.

„Promiňte, spěcháme,“ řekla a ignorovala mě.

Zůstala jsem stát jako opařená. Doma jsem to obrečela. Nešlo už jen o peníze, ale o přátelství, o kterém jsem si myslela, že je na celý život.

Ještě ten večer jsem jí poslala zprávu: „Lenko, nechápu, co se děje. Můžeme si promluvit?“ Odpověď nepřišla.

Po čase jsem jí napsala ještě jednou, tentokrát stručně: „Prosím, vrať mi aspoň část peněz, co jsem ti půjčila.“

Odpověděla mi jen dvěma slovy: „Nemám. Neotravuj.“

Tolik let přátelství, společných zážitků, a teď tohle?

Eliška (17): Kvůli kamarádce jsem rodičům ukradla úspory. Ztratila jsem víc než jejich důvěru

To je konec našeho přátelství

Nikdy jsem se s tím úplně nesmířila. Nešlo jen o peníze, i když ty mi chyběly. Nejvíc mě bolela ztráta člověka, kterému jsem bezmezně důvěřovala.

Lence jsem ještě napsala poslední zprávu: „Mrzí mě, jak to mezi námi dopadlo. Peníze už neřeším, ale naše přátelství mi bude chybět. Přeju ti, ať jsi šťastná.“

Odpověď nepřišla a už ani nečekám, že někdy přijde.

Alena (27): Půjčila jsem kamarádce peníze, ale nechce je vrátit. Dělá ze sebe chudinku, přitom si dopřává drahé zážitky

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].