Žaneta (30): Chtěla jsem trochu vylepšit partnerův byt. Netušila jsem, že se kvůli tomu málem rozejdeme

Nechtěla bych žít v prázdném, strohém prostoru. Mám ráda barvy, vůně, pestré dekorace, které z bytu dělají domov. Když jsem se nastěhovala k Tomášovi, byla jsem nejdřív nadšená – nový vztah, nový začátek. Jenže už první večer jsem pochopila, že jeho představa o útulnu je úplně jiná než ta moje.

Bolek (31): Já mám psa a přítelkyně kočku. Jejich setkání ale nedopadlo dobře, a tak jsem dostal kopačky

V bytě partnera to bylo smutné

Byt byl čistý, to ano, ale až nepříjemně jednotvárný. Šedá sedačka, šedý koberec, bílé stěny. Na poličce stál jen reproduktor a u okna jediná, téměř umírající rostlina. Připadala jsem si tam jako v kanceláři po pracovní době. „Chce to trochu života,“ usmála jsem se, když jsem rozbalovala krabice. Tomáš jen pokrčil rameny. „Mně to takhle vyhovuje.“ Bylo mi ho líto, chtěla jsem mu udělat útulný domov.

Už první týden jsem začala s drobnými změnami. Nejdřív pár barevných polštářků, protože ty jsou přece neškodné. Pak jsem se neudržela v obchodě s dekoracemi a přinesla domů dvě malé keramické sošky – jednu kočku, jednu lampu ve tvaru slunce. Nakonec jsem přidala květiny, pestré závěsy a dokonce jsem přemalovala rámeček na fotku, aby ladil se zbytkem.

Když Tomáš přišel z práce, těšila jsem se na jeho reakci. Věřila jsem, že ocení, že jsem se snažila ten sterilní prostor trochu zútulnit. Jenže on se zastavil ve dveřích obýváku a dlouho nic neříkal. „Co to má být, lásko?“ zeptal se nakonec. „Jen jsem ti chtěla pomoct. Tedy nám,“ opravila jsem se rychle. „Bylo to tu tak smutné.“ Jeho výraz ztvrdl. „Ale tohle je můj byt. Tady žiju já, měla ses poradit.“

Pavel (26): Společné bydlení s kámoškou mělo být fajn. Bohužel se z něho stalo bojiště, ze kterého není úniku

Začala jsem se bránit

Nečekala jsem, že bude tak podrážděný. „Tomáši, vždyť jsou to jen dekorace. Dají se kdykoliv přesunout.“ „Ale já je nechci, je to kýč,“ řekl podrážděně a sundal ze sedačky polštář s barevnými listy. „Tohle není můj styl. Mám rád jednoduchost. Tohle…“ ukázal na květiny, které jsem s láskou přesazovala, „je jako byt někoho úplně jiného.“ V tu chvíli mě to bodlo do hrudi. „Takže ti vadí, že jsem tu já?“ vyklouzlo mi. Přemluvit ho ke stěhování mi dalo zabrat. „To jsem neřekl,“ odpověděl rychle, ale viděla jsem, že váhá. „Jen… všechno jsi změnila, aniž by ses zeptala. Připomnělo mi to bývalku.“

Málem se se mnou rozešel. Další den jsme spolu skoro nemluvili. Seděli jsme vedle sebe u večeře, ale cítila jsem mezi námi odstup, který tam předtím nebyl. Večer si sedl naproti mně a řekl větu, která mě zamrazila: „Možná jsme to uspěchali.“ V ten moment jsem měla pocit, že se mi bortí celý svět jen kvůli několika polštářům a soškám. Vysvětlila jsem mu, že jsem chtěla jen pomoci, že jsem se snažila, aby se nám spolu dobře žilo.

Dlouho mlčel. Pak mě vzal za ruku: „Musíme se naučit komunikovat. Dřív než budeme dělat změny.“ Dohodli jsme se, že část dekorací půjde pryč a část necháme. Vybrali jsme spolu nové věci, kompromisy, které se hodily nám oběma. A já pochopila, že do cizího prostoru nemůžu vtrhnout jako vítr a všechno přestavět podle sebe, i když je to s dobrým úmyslem.

David (30): Nastěhoval jsem si k sobě krásnou ženu, jenže brzy přišel šok. Z bytu mi udělala salon krásy a skladiště

Bývalka to zavařila

Ale dodnes, když jdu kolem regálu s dekoracemi, slyším v hlavě Tomášův tehdejší tón. A připomínám si, že někdy stačí jeden barevný polštář, aby se vztah otřásl v základech. Později jsem zjistila od jeho kamarádky, co mu bývalá prováděla. Byl po jejich rozchodu úplně na dně.

Kromě nevěry mu doma zasahovala do všeho, vymalovala každý pokoj na jinou barvu a zvala si tam neustále kamarádky. Tomáš se snažil potlačit vzpomínky na ni i na rozchod a těšil se, že bude mít byt konečně podle sebe. Pak potkal mě a lekl se, že to bude to samé v bledě modrém. Takže jsem to tak trochu odnesla, což není zrovna fér.

Karin (26): Jsem rozčarovaná ze začátku bydlení s přítelem. První hádka odhalila naše odlišné názory

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].