Železnice pro mrtvé: Nebožtíci se mohli první třídou svézt na nový hřbitov za 100 liber, živí jen za třicet

speciální vlak s mrtvými
Zdroj: Wikimedia Commons, Ben Brooksbank, CC BY-SA 2.0

S tím, jak roste populace v městech, je potřeba najít další místa na domy, podniky či školy. Jedna věc však byla v souvislosti s rozšiřováním dlouhou dobu opomíjena –⁠ mrtví. Kam s nimi? Tomuto problému čelil zejména Londýn v 19. století.

Kamil Šivák
Kamil Šivák30. 11. 2023 11:00

Kam v 19. století s mrtvými v Londýně? Naštěstí se na scéně objevili dva muži, kteří navrhli postavit speciální železnici pro mrtvé, která by těla odklidila mimo obydlenou část. A tak vznikla London Necropolis Railway, která vydržela dlouhých 87 let.

Londýnská pohřební krize

Před začátkem 19. století se v Londýně pohřbívali zesnulí buď na hřbitovech u kostelů, anebo v jejich okolí. Staré hroby však musely být často vyprázdněny, aby se tam mohli dát další nebožtíci. Místa bylo vskutku pomálu. Během první poloviny 19. století navíc město zažilo populační boom. V roce 1851 tam žilo dva a půl milionů lidí. Prostory určené pro pohřby ovšem zůstávaly stejné.

Šlo o přibližně 121 hektarů rozmístěných na dvou stovkách malých míst. Vzhledem k velmi omezenému prostoru kontaminovala rozkládající se těla pitnou vodu, což vyvolalo epidemie neštovic, spalniček, břišního tyfu a cholery. A právě na choleru zemřelo až 14 601 osob. Bylo to tak velké číslo, že mrtvoly musely čekat na hromadách, až se někde uvolnilo místo. Kvůli tomu se znovu objevila teorie miasmatu, což ve zkratce znamenalo, že pachy vystupující z hromady mrtvých způsobovaly různá onemocnění. Tuto hypotézu poprvé předestřel Hippokratés. Upouštět se od ní začalo až po roce 1880, kdy ji nahradily bakterie.

Železnice pro mrtvé

S železnicí pro mrtvé přišel sir Richard Broun a právník Richard Spyre. Pro tyto účely hodlali koupit pozemek o délce 37 kilometrů. Vlak by tak mrtvé a truchlící vozil do nově vzniklého Brookwood Cemetery, jenž by díky své rozlehlosti měl pojmout tolik nebožtíků, že by se tím vyřešil náhlý populační boom. Do této londýnské čtvrti by pak spoj jezdil brzy ráno a večer. Vezl by 50–60 těl.

Na tomto místě také končila již exhumovaná těla. Ostatním přeplněným hřbitovům bylo potřeba tímto způsobem alespoň trochu ulevit.

Brookwoodský hřbitov

Jakmile vlak dojel do svého cíle, měl dvě možnosti – první stanice byla určena pro anglikány, druhá pro osoby jiného náboženského vyznání. Každý vůz měl navíc oddělené prostory pro živé a mrtvé. Živým cestujícím bylo účtováno, v přepočtu na současný kurz a při jízdě v první třídě, třicet liber. Mrtví si museli připlatit, přecejen je přepravovali s rakví, jednosměrný ticket k věčnému spánku vyšel na sto liber.

V roce 1862 bylo na novém hřbitově uloženo 7 950 těl. Rok před koncem války tam přibylo 3 600 vojáků. Konec vlaku pro mrtvé přišel s bombardováním. Škody byly tak rozsáhlé, že nebylo možné trať opravit. Přešlo se tak na plán B – kremaci. Ta byla mnohem úspornější.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: London Necropolis Railway
Historicmysteries.com: A Train For The Dead – the London Necropils Railway

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Související články

Další články