Fit a krásnáTestováníSoutěže

První velká epidemie: Justiniánský mor decimoval Evropu, mrtví leželi na ulicích

První velká epidemie: Justiniánský mor decimoval Evropu, mrtví leželi na ulicích
Zdroj: Wikimedia Commons/Josse Lieferinxe, Public domain
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Byť je pandemie covidu-19 pro celý svět velkou tragédií, máme to štěstí, že jsou k dispozici moderní metody boje, které mohou alespoň zmírnit její dopady. Neporovnatelně hůř na tom byli lidé v minulosti, třeba ve čtyřicátých letech pátého století, kdy Středomoří, Evropu a Blízký východ zasáhla první zaznamenaná morová rána…

Zdeňka Nezbedová 6. března 2021

V době, kdy se do Evropy a na Blízký východ dostala první rozsáhle zdokumentovaná morová rána, vládl v Byzantské říši císař Justinián, který by určitě nebyl pyšný na to, že se tato morová epidemie jmenuje právě po něm – Justiniánský mor. Ostatně on sám prý tuto chorobu prodělal a úspěšně se vyléčil.

Velké pandemie minulosti: Staletí hrůzy, miliony mrtvých a marný boj s morem
Mohlo by Vás zajímat:

Velké pandemie minulosti: Staletí hrůzy, miliony mrtvých a marný boj s morem

Tisíce mrtvých denně

První zmínka o epidemii pochází od byzantského historika Procopia z roku 541, kdy se mor objevil v egyptském přístavu Pelusium. Další zprávy o ní pak podával Jan z Efezu, který sice také nemoc sám přežil, ale ostatní členové jeho rodiny už takové štěstí neměli.

Mor dorazil i do Konstantinopole, kam ho pravděpodobně přinesly krysy, žijící v zásobních sýpkách obilí dováženého ze střední Asie nebo z Egypta. Podle Procopia nemoc v Konstantinopoli na vrcholu svého řádění zabíjela skutečně šíleným tempem – až 10 000 lidí denně. Později ale byla tato čísla zpochybněna, hovoří se přibližně o polovině, ovšem i takové počty zní tragicky. Nebylo kam pohřbívat mrtvá těla, ta ležela a rozkládala se v ulicích.

Nejnebezpečnější viry světa: Smrtící virus Ebola pojmenovali po řece protékající oblastí, kterou zasáhla první epidemie
Mohlo by Vás zajímat:

Nejnebezpečnější viry světa: Smrtící virus Ebola pojmenovali po řece protékající oblastí, kterou zasáhla první epidemie

Krutý Justinián

Epidemie postihla také venkovské farmáře, což znamenalo nedostatek lidí, kteří by se starali o pěstování obilí a dalších zemědělských plodin. Jejich ceny letěly nahoru a lidé žili ve stále větší bídě. Justinián měl velké starosti. Za prvé o lidi, kteří padali doslova jako mouchy, a pak ale také o svoje „projekty”, které trpěly nedostatkem peněz.

V té chvíli se ukázalo, co je panovníkovi milejší. Procopius ve svém díle Tajná historie píše: „Když se celým známým světem, zejména Římskou říší, přehnal mor, vyhladil většinu zemědělské komunity a zanechal po sobě stopu zpustošení, Justinián neprojevil žádné slitování vůči zničeným soukromníkům. Ani poté se nezdržel požadování roční daně, a to nejen částky, kterou vyměřoval každému jednotlivci, ale také částky, za kterou byli odpovědní jeho zesnulí sousedé.“ Jak je vidět, císař věděl, co chce, a osud jeho poddaných mu byl cizí. Navíc bylo nutné finančně podporovat i armádu.

Z historie očkování: Vakcíně proti neštovicím předcházely strašné pokusy na osmiletém chlapci
Mohlo by Vás zajímat:

Z historie očkování: Vakcíně proti neštovicím předcházely strašné pokusy na osmiletém chlapci

Stará známá bakterie

Justiniánský mor byl způsoben bakterií Yersinia pestis, kterou našli vědci v lidských ostatcích z té doby. Podle dalšího bádání pocházela nemoc nejspíše ze Střední Asie, pravděpodobně z Číny (stejně jako i mnohé další pandemie, včetně té současné). Některé zdroje ale ukazují spíše na Afriku, odkud se měla do Evropy dostat právě přes Egypt. Nicméně na území Euroasie byla DNA bakterie, zodpovědné za Justiniánský mor, nalezena již v mnohem starších vzorcích. Patrně tedy nešlo o žádnou velkou novinku.

Zdecimovaná populace

Ať už přišla epidemie odkudkoliv, jisté je, že zdecimovala značnou část tehdejší evropské a blízkovýchodní populace. Vždyť zmiňované střízlivější odhady mluví o pěti tisících mrtvých denně jen v Konstantinopoli, ve východním Středomoří pak epidemie způsobila smrt až čtvrtiny populace. Následné vlny v 6., 7. a 8. století v plenění obyvatelstva pokračovaly, i když už ne s takovou silou.

Lucie (47): Koronavirus udělal z manžela hypochondra. Nedá se s ním vydržet
Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (47): Koronavirus udělal z manžela hypochondra. Nedá se s ním vydržet

Nový svět po pandemii

Jak se mohli lidé tenkrát bránit? Nebylo očkování, v podstatě ani léky a základní hygiena nebyla vlastní všem. Mrtví leželi na ulicích, nešlo se jim vyhnout – nákaza měla ideální prostředí k bezmeznému šíření. I proto si údajně vyžádala 30–50 milionů životů.

Mor dopadl i na ekonomiku, kulturu a další oblasti tehdejšího života na postižených územích. Některá města dokonce úplně zanikla, byzantská armáda se zmenšila na třetinu a horko těžko čelila pravidelným nájezdům nomádských kmenů, které do oblasti přinesly islám. Justiniánský mor tak doslova změnil tehdejší svět a jeho důsledky přetrvávaly po dlouhá staletí.

Prokletá vesnice Ochate: Kvůli smrtícím epidemiím se z ní stal ráj lovců duchů
Mohlo by Vás zajímat:

Prokletá vesnice Ochate: Kvůli smrtícím epidemiím se z ní stal ráj lovců duchů

Zdroje informací: 
Wikipedia. org: Plague of Justinian
Justiniansflea.com: Justinian’s Flea: Plague, Empire, and the Birth of Europe

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články