Nejnebezpečnější viry světa: Smrtící virus Ebola pojmenovali po řece protékající oblastí, kterou zasáhla první epidemie

Nejnebezpečnější viry světa: Smrtící virus Ebola pojmenovali po řece protékající oblastí, kterou zasáhla první epidemie
Zdroj: Wikipedia Commons. Public Domain

S panikou, která probíhá kolem koronaviru, je dobré připomenout, že se lidstvo v nedávné minulosti muselo potýkat s mnohem nebezpečnějšími viry. Takovými, na jejichž nákazu zemřelo velké množství lidí, protože jsou smrtelně nebezpečné. Jedním z nich je virus Ebola, který vyvolává nebezpečné hemoragické (krvácivé) horečky. Právě Ebola patří mezi jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakými se kdy lidstvo muselo potýkat.

Tereza Endrštová
Tereza Endrštová 05. 03. 2020 08:00

Virus Ebola řadíme do skupiny takzvaných filovirů. V současnosti je známo pět kmenů tohoto viru.  Zatímco tři z nich jsou nebezpečné především pro lidi, čtvrtý kmen napadá hlavně opice. Jeho přenos na člověka byl zaznamenán pouze jednou. Došlo k němu při pitvě nakaženého šimpanze. Na rozdíl od jiných typů Eboly ale nákaza čtvrtým kmenem viru nebyla pro zasaženého jedince smrtelná. Poslední pátý kmen se lidem vyhýbá, napadá opice a prasata.

Z historie viru Ebola

Virus Ebola se poprvé objevil v roce 1976 v Africe. Pojmenován je po řece, která protéká oblastí, v níž propukla první epidemie krvácivé horečky způsobená tímto virem. Od svého počátečního výskytu způsobil virus Ebola s přestávkami hned několik epidemií. K zasaženým lokalitám patří především africké státy jako Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Gabon, Uganda a Súdán. Při žádné z těchto epidemií ale nepřesáhl počet nakažených jedinců 500. Tím to ovšem neskončilo.

Situace začala být mnohem horší, když v roce 2013 vypukla nová obrovská epidemie v Západoafrické Guinei. Ta se rozšířila i do Libérie, Sierry Leone a blízké Nigérie. Skončila až po třech letech v roce 2016. Během této epidemie zemřelo na 11 tisíc lidí. Počet nakažených přitom přesáhl 28 tisíc.

Hemoragické horečky přichází plíživě

Onemocnění vyvolané virem Ebola se neprojeví hned. Symptomy krvácivé horečky totiž přicházejí plíživě. U nakažených se objevují v rozmezí od dvou dnů až do třech týdnů od nákazy. Vyznačují se horečkou, bolestmi svalů a kloubů i bolestí hlavy. Později se k příznakům přidávají nevolnosti, zvracení a průjem společně se zhoršeným fungováním jater a ledvin, u kterých dochází k rozsáhlému poškození. Někdy se současně začíná objevovat také krvácení. Vyléčení pacienta závisí na typu kmenu Eboly i na fyzické kondici nemocného. K jeho uzdravení, nebo k úmrtí podle odborníků dochází během 6-10 dnů.

Přenašeči jsou opice, kalouni i lidé

K přenosu Eboly dochází při kontaktu s krví či tělními tekutinami nakaženého zvířete. Často se jedná o opice nebo kaloně, kteří pravděpodobně virus šíří aniž by ohrožoval jejich vlastní zdraví. Dobrou zprávou potom je, že nebyla potvrzena nákaza vzduchem. Neblahým je fakt, že i uzdravení lidští pacienti mohou být nadále přenašeči tohoto viru až dva měsíce po uzdravení. Nejčastěji se to týká mužů, jejichž sperma bývá ještě po tuto dobu infekční.

Léčba prakticky neexistuje, umírá až 90 % nakažených

Mimo samotné místo epidemie se s Ebolou smí pracovat pouze v laboratořích 4. úrovně bezpečnosti. To znamená, že pacienti musí být od svého okolí důkladně izolováni a personál musí nosit ochranný oděv. Úmrtnost na nákazu virem Ebola se pohybuje kolem 50 % až 90 % nakažených. V současnosti bohužel neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína. Nemocným se často dává mírně sladká a slaná voda nebo nitrožilně podávané tekutiny. Odborníci na vývoji účinných léků a vakcíny neustále pracují.

Moderátorka Martina Hynková Vrbová nemohla sedm let otěhotnět: Hormony mě měnily k nepoznaní

Moderátorka Martina Hynková Vrbová nemohla sedm let otěhotnět: Hormony mě měnily k nepoznaní

Související články

Další články