Alena (32): Manžel chtěl ušetřit na rekonstrukci a najal kamaráda. V bytě mě čekala totální spoušť

Když jsem za sebou zavírala dveře našeho nového bytu, byla jsem plná naděje. S manželem jsme pět let šetřili každou korunu, odpírali si dovolené i drahé věci, abychom dali dohromady akontaci na hypotéku pro třípokojový byt na okraji Prahy. Jen bylo potřeba ho trochu zrekonstruovat.

Měla jsem jasnou představu – obývák v barvách šalvěje, koupelna bude oázou klidu. Jakub mé nadšení sdílel, ale byl až chorobně spořivý. Když jsem našla spolehlivou firmu, která mi připravila rozumný rozpočet na rekonstrukci, kategoricky to odmítl. „Je to zlodějina za bílého dne,“ stěžoval si nad kalkulací. Netušila jsem, že v té době už plánuje něco, co naše sny promění v noční můru.

Lucie (34): Za půl milionu jsem mámě nechala zrekonstruovat byt. Místo vděku mě sepsula a nastěhovala do něj mou línou sestru

Manžel změnil naše plány

Dva dny před plánovaným začátkem rekonstrukce jsem musela narychlo odjet na Moravu pomoct své těhotné sestře Katce. Když jsem už měla kufr sbalený a chystala se na vlak, Jakub mi vítězoslavně oznámil, že řemeslníky zrušil a najal svého spolužáka Kamila. Prý mu slíbil poloviční cenu.

Kamil byl sice známý tím, že vystřídal desítky profesí a všude pohořel, ale Jakub si nenechal nic vymluvit. „Kamil tomu rozumí, ušetříme desetitisíce,“ odbyl mé protesty. Odjížděla jsem s těžkým srdcem a sevřeným žaludkem.

Lucie (28): Rodina se na mě při rekonstrukci vykašlala. Pomocnou ruku mi nečekaně podal muž, kterého jsem dřív přehlížela

Šok po návratu domů

Během těch dvou týdnů, co jsem byla u sestry, mě Jakub po telefonu denně ujišťoval, že všechno běží podle plánu. Když jsem se konečně vrátila, Jakub mě kvůli nějaké neodkladné práci v kanceláři nečekal na nádraží. Jela jsem tramvají a najednou mě přepadl zvláštní pocit. Jakmile jsem otočila klíčem v zámku, polil mě pot.

V bytě byl šílený prach, zápach a nepořádek. Moje vysněná šalvějová barva na stěnách vypadala jako křiklavý omyl plný šmouh a cákanců, které byly i na nechráněných oknech. Dubová podlaha, za kterou jsme dali jmění, byla položená tak křivě, že se v ní tvořily obří spáry a desky se vzdouvaly.

Pravé zoufalství mě ale přepadlo v koupelně, kde ležely mé drahé, ručně dělané španělské obklady. Byly nalepené křivě, bez jakýchkoli rozestupů a naštípnuté.

Když jsem otevřela dveře ložnice, uviděla jsem Kamila, jak spokojeně spí na nafukovací matraci ve špinavém pracovním oblečení. Kolem něj se válely krabice od pizzy a v rohu ležely drahé designové tapety, které používal jako podložku pod své zablácené boty. Kamil si z našeho bytu jednoduše udělal hotel.

Jarmila (70): Chtěla jsem vnukovi pomoci v podnikání. Zpackaná rekonstrukce kuchyně mě ale šokovala

Zničená důvěra

Okamžitě jsem zavolala Jakubovi, který dorazil během dvaceti minut. Když viděl tu spoušť a můj výraz, zmohl se jen na tiché koktání. Kamil se mezitím probudil a s úsměvem tvrdil, že podlahu mu museli prodat vadnou a barva se prostě přetře.

Jakub se ho ještě snažil zastat a chlácholit mě, že se všechno spraví a koupí se nové materiály. A dodal, že stejně ušetříme. V tu chvíli jsem toho už měla dost. Vyhodila jsem oba z bytu a zůstala v tom nepořádku úplně sama.

Celou rekonstrukci jsem nakonec musela svěřit profesionálům, což nás stálo mnohem víc, než byl původní rozpočet. Jakub se sice omlouval, nosil mi květiny a snažil se náš vztah zachránit, ale šrám na mé důvěře už zůstal.

Náš byt je dnes nádherný, ale pokaždé, když se podívám na rovné spáry v koupelně, vzpomenu si na to zklamání. Některé věci se totiž, stejně jako špatně položená podlaha, už nikdy nedají dokonale poskládat zpátky.

Magda (32): Svěřila jsem rekonstrukci bytu bratrovi a odjela na dovolenou. Po návratu jsem vlastní domov nepoznala

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].