
Alena byla trochu skeptická, přesto nechala manžela zrekonstruovat jejich dům bez cizí pomoci. Snaha ušetřit za každou cenu se ale rychle obrátila proti nim. Opravy spouště po manželovi se staly tou nejdražší investicí v jejich životě.
Mělo to být krásné, levné a „po našem“. Místo toho bylo v našem obýváku jen o něco tepleji než venku. Můj manžel Jakub se mi vyhýbal pohledem. Předstíral, že opravuje zásuvku, kterou sám rozbil už před měsícem. Tahle zkušenost mě naučila, že mužská hrdost a snaha ušetřit za každou cenu mohou být tou nejdražší investicí v životě.
Manžel se pustil do rekonstrukce
Všechno to začalo, když jsme koupili starý dům kousek za městem. Byla to skvělá příležitost, alespoň jsme si to mysleli. Kostka z osmdesátých let vyžadovala rekonstrukci, ale Jakub byl nadšený a tvrdil, že všechno zvládneme sami.
„Aleno, nebudeme přece platit balík řemeslníkům. Na internetu jsou návody na všechno,“ přesvědčoval mě. Věřila jsem mu, protože byl vždycky zručný. Netušila jsem ale, že jeho ambice brzy přerostou jeho skutečné schopnosti.
První problémy se objevily v koupelně. Jakub se rozhodl, že obklady položí sám, ale po pár dnech se radostné pískání změnilo ve vzteklé rány kladivem. Všimla jsem si, že první řada dlaždic tvoří podivnou vlnu. Opatrně jsem se zeptala, zda to tak má být. Vyjel na mě a tvrdil, že stěny jsou křivé a že se to nějak spraví. Bohužel se to nespravilo.
Manžel udělal ostudu před sousedy
Náš život se změnil v přežívání na staveništi plném prachu. Jakub trávil večery u instruktážních videí. Když se pustil do elektřiny v kuchyni, prosila jsem ho, ať zavoláme souseda elektrikáře. Označil ho za břídila a sebevědomě prohlásil, že na tom nic není.
Skončilo to tím, že vyhodil pojistky v celé ulici. Nebudu říkat, kolik nás stála návštěva elektrikářů. A navíc jsme měli pořádnou ostudu před sousedy. Jakub přesto dál tvrdil, že za to může stará instalace.
Vrcholem všeho byla výměna oken před zimou. Investovali jsme obrovskou část úspor do kvalitních trojskel, ale když Jakub viděl rozpočet na montáž, začal křičet, že tolik peněz za víkendovou práci nikomu nedá. Rozhodl se je osadit sám se švagrem.
Sledovala jsem, jak se perou s těžkými rámy a jak montážní pěna nekontrolovaně vytéká všude kolem. Na mé obavy Jakub odpovídal, že se v tom nevyznám a že se přebytečná pěna prostě ořízne. Chodil pak pyšný jako páv, zatímco já cítila úzkost při pohledu na křivé parapety.
Museli jsme si vzít půjčku na řemeslníky
S prvním mrazem přišla krutá realita. V obýváku byl průvan, okna se rosila a kolem rámů se objevila plíseň. Když se mi v kuchyni konečně podařilo jedno okno otevřít a ono už nešlo zavřít, došla mi trpělivost. „Dost, volám servis a ty se toho už ani nedotkneš,“ řekla jsem Jakubovi rázně.
Technik jen nevěřícně kroutil hlavou. Vysvětlil nám, že okna jsou špatně ukotvená, rámy zkroucené nadbytkem pěny a bez jakékoliv izolace. Když vyčíslil opravu na padesát tisíc korun, což byl dvojnásobek toho, co jsme původně „ušetřili“, musela jsem si sednout.
Večer jsme seděli v kuchyni u okna zalepeného páskou a Jakub se mi konečně omluvil. Chtěl ušetřit, ale místo toho máme dluhy. Neměli jsme jinou možnost než si vzít půjčku a zavolat skutečné odborníky, kteří dali náš dům do pořádku.
Dnes už je v domě teplo a vlhkost zmizela, ale budeme to splácet ještě dva roky. Jakub už si na všeuměla nehraje. Když se něco rozbije, volá odborníka. Naučili jsme se, že klid a poctivá práce jsou hodnoty, na kterých se nevyplácí šetřit.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




