Alex (44): Zdají se mi příšerné sny o lidech, které mám ráda. Skoro se bojím usnout

Vždycky se mi zdály docela živé sny, ale ani by mě nenapadlo se z nich hroutit. Většinou jsem je zapomněla dřív, než jsem si vyčistila zuby. Asi před dvěma měsíci se to změnilo. Některé mé sny jsou najednou neuvěřitelně barevné a živé. Pamatuji si místnosti, obličeje, oblečení i svoje pocity. A právě ty jsou snad nejhorší. Ve snech totiž lidem kolem sebe přeji věci, které bych jim ve skutečnosti nikdy nepřála. Jsem bezcitná, zlá, někdy až krutá. Přitom mám stálého partnera, normální rodinu a vcelku spokojený život. Nechápu, odkud se to bere.

Judita (42): Děti tvrdily, že v jejich pokoji straší. Nevěřila jsem jim, dokud jsem neměla ten příšerný sen

Měla jsem radost, že táta zemřel

Táta se s mámou rozvedl, když mi bylo devět. Máma mě a sestru vychovávala sama, táta si mě brával na víkendy. Nedávno se mi zdálo, že měl vážnou autonehodu a zemřel. Jenže místo toho, abych byla zdrcená, měla jsem ve snu radost! Pamatuji si, jak jsem přemýšlela, kolik po něm asi zůstalo peněz a co všechno teď zdědím.

 Když jsem se probudila, bylo mi ze sebe fyzicky špatně. O pár dní později jsme byli s partnerem u táty a jeho přítelkyně na obědě. Taťka mě při příchodu jako vždy objal a mně se okamžitě vybavil onen odporný pocit radosti ze snu. „Děje se něco?“ zeptal se mě. Všiml si, že se tvářím podivně. Vymluvila jsem se na bolest hlavy. Připadala jsem si provinile, přestože jsem vůbec nic neudělala.

Violeta (34): Na věštecké sny jsem nikdy nevěřila. Úmrtí přítele vše změnilo

Kolegyni jsem připravila o práci

Pak se mi zdál další sen. Tentokrát v něm byla kolegyně, se kterou pracuji skoro deset let a máme spolu moc hezký vztah. Ve snu jsem zařídila, aby ji šéf vyhodil. Vůbec jsem neměla výčitky. Naopak jsem měla obrovskou radost, protože jsem dostala její pozici a vyšší plat. Když pak přede mnou brečela, bylo mi to úplně jedno.

Druhý den jsme spolu seděly v kanceláři a ona mi vyprávěla, co dělaly o víkendu děti. Já se na ni dívala a pořád viděla její obličej z toho snu. Opět se dostavil ten iracionální pocit studu. Od té doby se mi zdálo ještě několik podobných snů. V jednom figurovala moje máma a v dalším dokonce partner. Ten už si raději nechám pro sebe. Právě tehdy mě poprvé napadlo, jestli ty sny nemohou být předzvěstí nějaké nemoci.

Daniel (52): Místo nostalgie přišel strach. Peřiny po rodičích nám přinesly děsivé noční můry

Skoro se bojím usnout

Partnerovi jsem o svých obavách řekla jen část. Přiznala jsem, že mám poslední dobou hodně nepříjemné a živé sny, ale jejich obsah jsem mu neprozradila. Poslední dobou navíc mnohem hůř spím. Přítel si všiml, že večer zůstávám dlouho u televize. „Ty se mnou nechceš jít spát?“ zeptal se nedávno skoro vyčítavě. Co jsem mu měla říct? Že se bojím usnout?

Nejhorší jsou první vteřiny po probuzení, kdy mi všechno ještě připadá skutečné. Přes den si dokážu říct, že to byl jen sen a nemá smysl v něm hledat moje skutečná přání. Večer už mi to jde hůř. Někdy ležím unavená v posteli, ale místo abych zavřela oči, vezmu telefon a ještě půl hodiny projíždím internet, jen abych spánek oddálila. Nikdy by mě nenapadlo, že se budu jednou bát vlastní hlavy a toho, koho ze mě zase na pár hodin udělá.

Julie (26): V dětství jsme se s kamarádkou z legrace pokrevně spojily. Od té doby, co zemřela, jsem měla děsivé sny

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].