Facebook
Instagram
Anna měla vždy na svůj život jasný názor a ten nezměnila ani v dospělosti. Nechtěla se vdávat ani založit rodinu. Její matka si však dodnes myslí, že si dcera jen něco namlouvá a zákonitě musí změnit názor. Jinak bude do smrti nešťastná.
Máma brala moje názory na lehkou váhu. Když jsem jí v mládí oznámila, že já děti ani manžela nechci, nevěřila mi. V určitém věku ale začala panikařit a tlačit na mě. Myslí si, že ví mnohem lépe, co od života chci.
Máma si myslela, že jsou to jen plané řeči
Moje máti nebrala moje názory na svatbu a rodinu příliš vážně. Od dvaceti jí opakuju, že se nebudu vdávat a nestojím o děti. Většinou nad tím mávla rukou s tím, že z toho vyrostu. Vždy se spoléhala na to, že změním názor. Pak se někde dočetla, že po pětatřicítce se snižuje šance na početí a začala panikařit.
Hned po mých narozeninách se mě začala vyptávat, jak to mám se současným partnerem. Moc dobře věděla, že je to jen nezávazný vztah. Přesto nás oba pozvala na oběd a tam nás podrobila nepříjemnému výslechu. Chtěla vědět, kdy se stane babičkou. Vysmála jsem se tomu, ale bylo mi to nepříjemné.
"Mami, já názor nezměním. Znáš ho už dlouho, smiř se s tím," naštvala jsem se. Ona mi hned vpálila vlastní sestřenici, která prohlašovala totéž, a už má dvě děti, takže to byly jen silácké kecy. "Každá chce děti, každá se chce vdávat!" ječela máma a já musela odejít.
Štve mě, že mě máma nerespektuje
Vadí mi, když mi někdo vnucuje svoje představy a tvrdí, že si lžu do kapsy. Manželství jako takové se mi nelíbí, většina párů v rodině skončila rozvodem. Máma vydržela s tátou jen za tu cenu, že s nimi nikdo další nedokáže strávit v jedné místnosti déle než hodinu.
Moje kamarádky se provdaly za hňupy anebo jsou v manželství nespokojené z mnoha různých důvodů. Je to celé o kompromisech a ty já dělat nehodlám. Nebojím se samoty, povíme si za třicet let, kdo zůstal sám. Věřím, že potkáme za život vícero partnerů, kteří pro nás můžou být v tu chvíli ideální.
Děti jsou další kapitola. Tolik starostí, strachu a problémů! Někdo je schopen tomu obětovat život, a mně to připadá absurdní. Zároveň nemám potřebu svůj názor každému, kdo děti má, vnucovat. Tak kde berou lidé, jako je máma, pocit, že by mi měli dělat v hlavě pořádek? Jako bych byla nějaká chuděra, které je potřeba problematiku vysvětlit.
Podle mámy budu svého rozhodnutí litovat
Máma se mi pořád snaží někoho dohodit. Myslí si, že konkrétní chlap ve mně zlomí jakési prokletí. Její hlavní argument je ten, že budu jednou strašně litovat. Já si to nemyslím, litovat mě bude navždy asi jen ona. Pořád si stěžuje, jak mě vypiplala a já jí nedám ani vnouče.
Vídám se s ní čím dál méně a zajímalo by mě, jestli jsem jí dala ten smysl života, jaký si představovala. Nikdo přeci nevíme, jaký budeme mít na stáří s dětmi vztah a jestli budou žít někde blízko. Takže názor, že budu na stáří smutná a osamělá, mi přijde dost mimo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
