
Anna je ta, která pere prádlo pro celou rodinu. A tak si všimla, že manžel Jirka má v šuplíku čím dál tím méně spodního prádla. Dokonce ztratil i další kusy oblečení. Přesto zapírá a ještě se u toho směje.
Když jsem se vdávala, měla jsem zcela jiné představy o svém životě. Myslela jsem si, že na starosti budeme dva, stejně tak na radosti a výchovu dětí.
Moje naivita velmi brzy skončila
Vdala jsem se ve dvaceti, za pět let se mi narodila dcera a do třiceti jsem měla děti tři. Můj manžel Jirka si toho asi ani nevšimnul. V porodnici byl vždy nadšený, a pak dával přednost svému pohodlí. Žijeme v panelovém bytě a tam se jako muž moc realizovat nemohl. A proto si užívá celoživotní relax.
Po práci si v obývacím pokoji lehnul na pohovku a tam setrval až do pozdních nočních hodin. A doma musel být klid. Jirkovi vadil dětský křik. Proto jsem vždy s dětmi rychle udělala domácí úkoly a šli jsme ven. Jen abych nemusela poslouchat Jirkův řev, aby děti byly zticha. Po nocích jsem vařila a dělala domácí práce.
Moje domácnost má řád a vím o ní vše
Jsem vysoce systematický člověk a za ty roky jsem si vytvořila systém, který mi fungoval. Všichni jsme měli dvacet kusů spodního prádla, pět mikin, pět kusů kalhot a deset triček. Když se něco zničilo, koupila jsem jiné. Ale počet musel vždy souhlasit. Poslední roky mám konečně trochu čas na sebe. Děti vyrostly a už nevyžadují moji neustálou pozornost.
Bohužel celé roky v sobě dusím pocit, že jsem celoživotně zklamaná. Zklamalo mě moje manželství, zklamal mě Jirka a mám pocit, že svému manželovi sloužím jen jako prostředek k pohodlnému životu. A to se mi poslední dobou potvrzuje. Manžel za poslední dva měsíce ztratil několik kusů oblečení. Jedná se o šest kusů trenek, jednu mikinu a kalhoty.
Manžel ze mě dělá pitomou husu
„Prosím tě, co to meleš? Jaký počty oblečení? Já nic neztratil a ty v tom máš bordel,“ argumentoval mi Jirka, když jsem mu sdělila, kolik oblečení mu chybí. Díval se na mě a smál se mi do očí. Cítím, že mě podvádí. Docela si začal hlídat stravu a začal se vídat s kamarády, o které dvacet let nejevil zájem. A to oblečení, to mi jen potvrzuje moji domněnku.
Manžel mě podvádí. Nevím, proč u toho ztrácí oblečení, ale to nezjistím. Jirka zapírá a ještě má blbé vtípky: „Hele, víš, co říkal Plzák? Zapírat, zapírat, zapírat. A hlavně já nemám co.“ Šklebí se. Oznámí mi, že zítra se má sejít s kamarádem a jde spát. Bude mi padesát a nemám pocit, že jsem život pověsila na hřebík. Vlastně se mi nechce být za hloupou husu. Jirka bude koukat, až jednoho dne bude ležet na stole žádost o rozvod.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




