Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Oslava kulatin měla být dokonalým překvapením plným radosti a smíchu. Eva pečlivě plánovala každý detail, ale netušila, že se objeví i nečekaná osoba, která změní kouzelný večer v hořké poznání, které jí navždy zlomí srdce.
Když jsem organizovala oslavu padesátých narozenin mého manžela, chtěla jsem připravit něco opravdu výjimečného. Měl to být večer plný smíchu a lidí, kteří nás provázeli životem. Vše jsem týdny tajně plánovala, od místa po výzdobu, a těšila se, jak se Petr dojme, až vejde do sálu plného přátel. Doufala jsem, že na tuto noc budeme vzpomínat jako na jednu z nejkrásnějších. Netušila jsem, že vzpomínky na ni budou mít úplně jinou příchuť – hořkou a bolestivou.
Doufala jsem, že to bude dokonalý večer
S přípravami jsem začala dva měsíce předem. Vybrala jsem útulný sál na okraji města s krbem a lampiony, aby panovala vřelá, téměř domácká atmosféra. Objednala jsem catering s jídly, která Petr miluje: vepřovou krkovici na houbách, pečené brambory s rozmarýnem a maminčin slavný tvarohový koláč.
Nejvíce času mi zabral seznam hostů. Chtěla jsem, aby přišli všichni, na kterých mu záleží. Dokonce se mi podařilo najít přes sociální sítě i kamaráda z dětství. S dcerou jsme se domluvily, že tátu na místo přiveze, zatímco my se schováme a překvapíme ho. Byla jsem tak pohlcená organizací, že jsem zapomněla na to nejdůležitější: že někdy se mohou objevit i ti, kteří na seznamu hostů nejsou.
Měla jsem nepříjemnou předtuchu
Týden před oslavou mi zavolala Petrova kolegyně Zuzka. S obavami v hlase se zeptala, jestli je pravda, že na oslavu dorazí i Agáta, jeho bývalá přítelkyně. Ztuhla jsem. Agáta na mém seznamu rozhodně nebyla. Jejich vztah byl dávno uzavřenou kapitolou, alespoň jsem si to myslela.
Chodili spolu několik let, dokonce spolu bydleli. Rozešli se prý v dobrém, ale já jsem nikdy do detailů nezabředávala. Ovládla mě nepříjemná předtucha. Udělal si někdo hloupý vtip, nebo snad sám Petr? Nechtěla jsem si kazit náladu, a tak jsem se rozhodla, že pokud se skutečně objeví, zachovám si tvář. Večer přece patřil Petrovi.
Noc, která měla být kouzelná
Sál vypadal pohádkově. Všichni hosté se skvěle bavili a já netrpělivě čekala na příchod oslavence. Když se otevřely dveře, všichni jsme zakřičeli: „Překvapení!“ Petr byl naprosto ohromený. Viděla jsem, jak se mu v očích lesknou slzy dojetí, a když mě objal, cítila jsem jeho upřímnou radost.
První hodina byla dokonalá, plná smíchu, tance a vzpomínek. Byla jsem na sebe pyšná. A pak jsem ji uviděla. Stála u baru, se zrzavými vlasy a sebejistým úsměvem. Agáta. Naše pohledy se na okamžik střetly a mně proběhl mráz po zádech. V tu chvíli jsem věděla, že tato noc neskončí tak, jak jsem si naplánovala.
Její stín mě pronásledoval
Snažila jsem se nedat nic najevo, ale koutkem oka jsem sledovala každý její pohyb. Pohybovala se po sále s naprostou samozřejmostí, bavila se s lidmi, jako by sem patřila. Viděla jsem, jak přistoupila k Petrovi, něco mu s úsměvem řekla a dotkla se jeho ramene. Zasmál se. Způsobem, jakým se smějete s někým, koho velmi dobře znáte, a cítíte se v jeho přítomnosti uvolněně. Příliš uvolněně.
Potřebovala jsem na chvíli na vzduch. Když jsem ale otevřela dveře na dvorek, uslyšela jsem jejich hlasy. Stáli tam spolu, jen pár kroků ode mě. „Nemyslel jsem si, že přijdeš,“ řekl Petr. „A já si nemyslela, že se na mě budeš pořád takhle dívat,“ odpověděla tiše Agáta.
Zhroutila jsem se v jediném okamžiku
Stála jsem v přítmí a poslouchala, jak se mé manželství bortí. „Víš, že se nemůžu vrátit k tomu, co bylo,“ pokračoval Petr, „ale nedokážu předstírat, že nic necítím, když tě vidím.“ Ztuhla mi krev v žilách. Vrátila jsem se do sálu a odehrála svou roli dokonalé hostitelky. Usmívala jsem se, bavila se s hosty a při krájení dortu jsem Petrovi podala nůž a zapózovala pro fotku, na které mě líbá na tvář.
Všichni tleskali. Nikdo si nevšiml, že mám na tom snímku prázdné oči. Chtěla jsem jen, aby ten večer skončil a všichni odešli. Hlavně on. Po oslavě mi všichni děkovali za nejkrásnější večírek, na jakém kdy byli, ale pro mě se v jediném okamžiku změnil v noční můru.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
