Baba Jaga z Barcelony: Enriqueta Martí vyráběla z dětských ostatků elixíry pro bohaté. Jejím klientem byl prý i král

Mezi hrůzu nahánějícími věcmi v jednom z Enriquetiných „sídel“ v chudé a hustě osídlené čtvrti El Raval našli policisté také sádlo vyrobené z dětského tuku, vlasy, masti a přípravky z dětských ostatků určené k prodeji. Všude kolem se válely staré knihy a recepty. Kdyby se něco podobného nacházelo v chatrči Baby Jagy, asi by to nikoho nepřekvapilo, v hlavním městě Katalánska šlo ale o krajně znepokojivý objev.

Vražedkyně Leonarda Cianciulli: Zabila tři ženy jako oběť, aby syn nemusel do války. Z jejich ostatků připravila mýdlo a sušenky

Enriqueta Martí provozovala dětský nevěstinec

Enriqueta Martí se narodila v roce 1868 v pobřežním městě Sant Feliu de Llobregat v jižním Katalánsku. V dospívání se jako chůva starala o malé děti, brzy ale přešla k nejstaršímu řemeslu světa. Pracovala ve vykřičených domech i všude tam, kde to bylo zrovna potřeba. Časem si otevřela vlastní nevěstinec, kde se plněním i těch nejbizarnějších přání - především touhy po dětských prostitutkách - vzorně starala o bohatou klientelu.

V sedmadvaceti se Martí provdala za malíře Juana Pujalóa. Jejich svazek byl ale předurčen k zániku, neboť novomanžel neustál Enriquetiny opakující se nevěry ani nevypočitatelnou povahu.

Jak se ale prostopášná mladá žena dostala ke svému krvavému byznysu? Vedle nevěstince a uspokojování sexuálních potřeb začala pro své klienty chystat i léčivé přípravky proti různým nemocem a elixíry zajišťující mládí. Tvrdila přitom, že konzumace dětské krve může zatočit s tuberkulózou, která tehdy představovala velký problém.

Poté měla uzavřít spojenectví s několika vysoce postavenými lidmi, kteří ji měli krýt. To zřejmě dokázali v roce 1909, kdy si Barcelona prožila Tragický týden plný střetů armády s anarchisty a socialisty. Během něj přišlo o život na 150 civilistů. Enriquetu zadrželi za provozování nevěstince s dětmi ve věku od tří do čtrnácti let. Nikdy ale nestanula před soudem a její spis záhadně zmizel.

Vražda s příchutí čokolády: Cordelia Botkin poslala manželce svého milence otrávenou bonboniéru, ta po dvou dnech zemřela

Hrůzný nález v bytě Enriquety Martí

Napodruhé už barcelonská čarodějnice tolik štěstí neměla. Dne 27. února 1912 ji udala sousedka, jež v okně jejího bytu zahlédla povědomou dívku s notně zkrácenými vlasy. Byla to Teresita Guitart, kterou už dva týdny usilovně hledalo celé okolí. Policie vstoupila do bytu pod záminkou podezření z nelegálního chovu kuřat. Uvnitř se nacházely dvě dívky, které nejprve tvrdily, že jsou Enriquetiny dcery, brzy ale přiznaly, že lhaly. Jedna z nich byla skutečně Teresita.

Únoskyně ji do bytu nalákala na sladkosti. Pak jí ostříhala vlasy a přejmenovala ji na Felicidad. Na pořadu dne bylo týrání a hladovění. Druhá dívka, Angelita, byla zase svědkem toho, jak její „maminka“ zavraždila na kuchyňském stole pětiletého chlapce jménem Pepito. Raději ale předstírala, že spí, aby ji Enriqueta nepotrestala.

První americká sériová vražedkyně: Lavinia Fisher šla na šibenici ve svatebních šatech

Slavná klientela Enriquety Martí

Ač byla Enriqueta postavena před soud, nakonec nebyla obviněna z vraždy. Pouze z únosu a padělání veřejných listin. Důkazy byly považovány za nedostatečné a založené na dohadech, přestože v záznamech nechybělo hned několik šokujících svědectví. Třeba o tom, že z ostatků dětí a jejich krve vyráběla elixíry, které pak prodávala bohatým lidem. Krev, tuk, vlasy a kosti posloužily i jako základ pro tonika, masti a obklady s „léčivými účinky“.

A nejen to. Žena své výrobky doporučovala i na pohlavní choroby a stárnutí. Státní zástupce se raději držel stranou. Jejím klientem byl podle tehdejší šuškandy i král Alfons XIII., který si tímto způsobem kurýroval blíže nespecifikovanou nemoc.

Mezi její zákazníky patřili šlechtici, lékaři, právníci, obchodníci, politici, vysoce postavení úředníci i různí umělci. To dokazovaly kompromitující kódované dopisy s podpisy a iniciálami spolu se seznamy jmen. Enriquetu tak nakonec odsoudili jen k jedenácti měsícům vězení. Na svobodu se už ale nedostala. Ač noviny označily za příčinu jejího skonu rakovinu, bylo jasné, že zemřela jinak. Věděla příliš mnoho a takový člověk musel být za každou cenu umlčen...

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Enriqueta Martí
Ciekawostkihistoryczne.pl: Baba Jaga istniała naprawdę. Ta historia nie pozwoli Wam w nocy zasnąć