Barbora (29): Snoubenec na poslední chvíli zrušil náš výlet. Jela jsem do hor sama a konečně jsem prozřela

S Filipem, mým snoubencem, jsem šest let. Před půl rokem mě požádal o ruku a já si tehdy pomyslela, že přesně takhle asi vypadá dospělost: bez velkých vášní, ale v bezpečí. Stabilní život, svatba, byt, plánování dítěte. Náš vztah fungoval jako dobře sehraný projektový tým. On racionální, já klidná a spořádaná. Znali jsme se až příliš dobře.

Veronika (37): Odjela jsem s manželem na romantický víkend a brzy toho litovala. Předal mi obálku, která změnila všechno

Potřebovala jsem si odpočinout

K mým narozeninám jsem chtěla udělat něco jinak, něco, co by nebylo kompromisem. Navrhla jsem víkend v Krkonoších. Horská bouda, sníh, túry – něco jen pro nás dva, ale zároveň trochu pro mě. Filip souhlasil, ale den před odjezdem mi oznámil, že musí zůstat v práci kvůli naléhavému projektu. Nešlo o první takovou situaci a já jako vždy tiše souhlasila, protože „přece chápu“.

Martina (26): Naše dovolená skončila už první den. Přítel mě nechal na benzínce a odjel beze mě

Odjela jsem sama

Bylo mi líto zrušit rezervaci, a tak jsem se sbalila a vyrazila do hor sama. Cesta byla dlouhá a já se konečně cítila odpojená od světa. Telefon jsem schovala hluboko do batohu. Na horskou boudu jsem dorazila pozdě odpoledne. Uvnitř to vonělo vlhkým dřevem a v jídelně sedělo jen pár turistů. Posadila jsem se stranou a objednala si polévku. V tu chvíli se vedle mě ozval hlas s otázkou, zda jsem přijela sama.

Jan (40): Odjel jsem do hor, abych utekl před ženskými. Nakonec jsem tam potkal osudovou lásku

Seznámily jsme se

Zvedla jsem oči a uviděla dívku s tmavými vlasy a upřímným úsměvem. Představila se jako Veronika. Byla studentkou architektury a na hory si přijela odpočinout mezi zkouškami. Řekla, že víkend o samotě mi dává šanci prožít ho jen pro sebe. Začaly jsme si povídat a já si nepamatuji, kdy naposledy jsem se cítila tak klidně. Nikdo ode mě nic nechtěl, nic neočekával, jen jsme si povídaly. Ten večer jsem usnula rychle a s hlavou plnou nových myšlenek.

Milada (22): Mám báječného kluka, ale každý chceme trávit volný čas jinak. Největší hádky jsou kvůli dovolené

Něco mi došlo

Další dny jsme spolu chodily po horách, někdy mlčely, jindy se smály. To ticho nebylo trapné, ale osvobozující. Veronika mi vyprávěla o svých projektech a já jí naslouchala s pocitem, který jsem dosud neznala. Její přítomnost mě nezatěžovala, ale naopak uvolňovala. Během těch tří dnů jsem se na svůj život podívala z dálky a s hrůzou si uvědomila, jak málo mi vlastně patřil. Po návratu do města mi všechno připadalo cizí.

Můj byt, dříve bezpečné útočiště, teď působil jako kulisy, v nichž jsem léta hrála cizí roli. Filip mě přivítal jako vždy, vyprávěl o práci, ale nezeptal se, jak mi bylo. „Filipe, já už takhle dál nechci,“ přerušila jsem ho. Nechápal, co se mohlo za pár dní změnit. „Stala jsem se tam konečně sama sebou,“ odpověděla jsem a nechala zásnubní prsten na kuchyňské lince.

Klára (29): S novým přítelem jsem vyrazila na hory. Netušila jsem, že se vrátím sama

Začala jsem znovu

Dala jsem výpověď v práci a pronajala si malý pokoj v jiném městě, bez plánu a jen s úsporami na pár měsíců. Napsala jsem Veronice. „Odjíždím. Nevím kam, ale už nechci být tam, kde jsem byla.“ Odpověděla po pár hodinách: „Věděla jsem, že to v sobě máš. Dej vědět, kam tě to zavane.“ Její slova mi stačila k pocitu, že na to nejsem úplně sama. Tenhle odjezd nebyl útěk, ale pokus najít samu sebe. Nevím, co bude dál, ale konečně mám pocit, že jsem sama sobě blíž než kdy dřív.

Valérie (36): Bývalý manžel chce vzít našeho syna na hory. Štve mě, že mu to slíbil bez mého svolení

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].