
Beata měla s příbuznými z manželovy strany dobré vztahy. Jenže to platilo za dobu trvání jejího manželství. A pak se situace změnila a díky pomluvám bývalého manžela se z Beaty stal nepřítel rodiny. Na druhou kolej šly i děti. To Beatu mrzí nejvíce.
Nechápu, proč má bývalý manžel Josef potřebu kopat kolem sebe. Hlava mi nebere, proč se snaží zbořit vše, co jsme vybudovali. Ať už je to zázemí pro naše děti nebo rodinné vazby.
Rozvod je vždy bolestný a potupný
Vdaná jsem byla přesně deset let. Stala jsem se dvojnásobnou matkou a vzala jsem si padoucha. Muže, kterému není nic svaté. To se potvrdilo v momentě, kdy si našel milenku, požádal o rozvod a snažil se mě odrbat o vše. Jeho cílem bylo, abych odešla od soudu s holým zadkem. I moje právní zástupkyně mi řekla, že dlouho neviděla nikoho, kdo by šel po každé koruně, bez ohledu na to, jak se budou mít jeho děti.
Myslela jsem si, že to budu já, kdo zůstane bydlet s dětmi v našem bytě. Doufala jsem, že Josef zohlední psychiku našich dětí a dopřeje jim stabilní zázemí. Jejich pokojíčky, místo bydliště, kde mají kamarády, a dochozí vzdálenost do školy. Bohužel. Josef požadoval prodej našeho bytu a chtěl většinu peněz z jeho prodeje. Soudkyně byla naštěstí rozumná a spravedlivá.
Nová doba po rozvodu mě na kolena nesrazila
Finančně mi pomohli rodiče. Dali jsme finance dohromady a dosáhla jsem na hypotéku, abych koupila byt ve stejné lokalitě. Všichni jsme měli svůj vlastní pokoj a já začala věřit, že to nějak zvládnu. Vždy jsem měla hezké vztahy s Josefovými rodiči a musím říct, že těsně po rozvodu jsme si několikrát týdně telefonovali. Hlavně ohledně dětí.
A pak hovory ustaly, a když jsem tchyni volala já, nezvedla mi telefon. Bylo mi to divné. A tušila jsem, že je něco špatně. Nakonec jsem se od švagrové dozvěděla, že se Josef hodně snaží po příbuzných, aby mě vykreslil v těch nejhorších barvách. Prý jsem ho okradla při rozvodu, v manželství se mnou bylo k nevydržení a jsem jen kousek od toho, aby mi děti sebrala sociálka.
Bývalý manžel se chová jako blázen
„To nemyslíš vážně, Josefe. To chceš, aby naše děti neměly prarodiče? To se vážně neumíš chovat důstojně a dospěle? Naočkoval jsi svoje příbuzné takovými nesmysly, že mě ani nepozdraví na ulici. Doufám, že jsi na sebe pyšný,“ vmetla jsem mu do tváře, když si přišel pro děti a nemohly nás slyšet.
Josef dělal, že neví, o čem mluvím. Jen podotknul, že příbuzní mají svůj mozek a asi si udělali svůj názor na mou osobu. Prý mě nesnášeli už za doby našeho manželství a teď se konečně nemusí přetvařovat. Je smutné, jak velký hňup můj bývalý manžel je. Pevně doufám, že když jsou děti se svým otcem, navštíví babičku s dědou. Vím, jak moc důležití prarodiče v životě dětí jsou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].