Bedřich (33): Deset let jsem kamarádovi dělal vrbu, on mě před rodinou ponížil. Už mu nezvednu ani telefon

Mám spoustu známých, ale kamarádů moc nemám. Vlastně jsem měl kamarády dva. Jedním z nich byl do nedávna i František. Ale v současné době u sebe dost věcí přehodnocuji, a tak spíše začnu říkat, že kamaráda mám jen jednoho.

Vilma (72): Čtyřicet let jsem na něj chtěla zapomenout. Jedna oslava v kavárně ale změnila vše, čemu jsem věřila

Kamarádství od dětských let mi vzalo iluze

Samozřejmě jsem vnímal, že kamarádství mezi mnou a Františkem je trochu jednostranné. S kamarádem jsme se vídali jen tehdy, měl-li on čas. František se nikdy nevyptával na můj život. A když jsem mu začal povídat nějaké trable s ženskými, moc dlouho mě nevydržel poslouchat a hned stočil téma na svůj život. To mě na Františkovi štvalo, ale nebylo to nic, s čím bych nemohl žít.

S Františkem se známe v podstatě celý život. Oba jsme zatím svobodní a snažíme se najít životní partnerky. Zatím se nám to moc nedaří. František má za sebou ošklivý rozchod, který se vlekl takřka rok. Po celou dobu jsem mu byl oporou. Poslouchal jsem monology, které jsem slyšel snad desetkrát. Chápal jsem jeho noční příchody ke mně domů, kdy se potřeboval vykecat.

Marta (29): Společný víkend odhalil drsnou pravdu o naší rodině. Babička musela poslouchat, jak se stala přítěží

Zjištění, které mi otevřelo oči

Ale byl jsem tolerantní. Věděl jsem, že František jiného kamaráda nemá. Když jsme chodili na základní školu, kamarádil se ještě s jedním klukem. Ale posledních deset let, co se s Františkem vídáme intenzivně, tak vím, že jejich kontakt skončil. Občas si kluci zatelefonují, ale osobně se nevídají.

Před dvěma týdny jsem byl na oslavě Františkových kulatin. Moc se mi tam ale nechtělo. Věděl jsem, že tam bude jen Františkova rozvětvená rodina, já a kamarád Jirka z dětství. Vlastně mě překvapilo, že ho František pozval, protože v dospělém životě už tito dva kluci žádné kamarádství neměli.

Milada (40): Dort na zakázku nebyl dobrý nápad. Nakonec jsem měla z ostudy kabát

Proslov, který mi vrazil dýku do zad

„Děkuji všem. Udělali jste mi moc hezkou oslavu. Hlavně děkuji mému kamarádovi z dětství Jirkovi. Zažili jsme toho spolu hodně a díky za tvoje kamarádství. Děkuji i Bedřichovi, který tu pro mě je vždy, když se potřebuji vykecat, a je dobré mít takového prima souseda,“ pravil František. A já zalapal po dechu.

Byl jsem označen za fajn souseda. Tak mě vnímali Františkovi příbuzní. K Jirkovi mluvili jako ke kamarádovi. A já byl soused. Nechci vypadat jako ufňukaná ženská, ani nejsem přecitlivělý, ale asi je dobré občas zjistit, jak vás ostatní vnímají. A jestliže mě František vnímá jako fajn souseda, potom je na čase přehodnotit můj vztah k němu. Jako soused ho fakt nebudu poslouchat do dvou do rána, když bude mít nějaký problém.

Andrea (45): Dovolila jsem synovi decentní oslavu s kamarády. Po návratu domů mě čekal šok

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].