
Milada slavila kulaté narozeniny a rozhodla se většinu občerstvení koupit. Od kolegů sehnala kontakty na lidi, co doma pečou a vaří na zakázku. Jenže se nakonec ukázalo, že to nebyl nejlepší nápad.
Nejsem moc zdatný organizátor rodinných oslav a oslava mých kulatých narozenin pro dvacet lidí mě doslova děsila.
Nápad za všechny peníze jsem uvítala
V práci jsem se zmínila, že budu doma pořádat oslavu mých kulatých narozenin: „Holky, za měsíc mám ty kulatiny a oslava je doslova mojí noční můrou. Přijede manželova rodina z Moravy a zůstanou na celý víkend. Celkem nás bude dvacet, a možná se někdo přidá. Nezvládnu uvařit pro tolik lidí.“
Kolegyně moje obavy chápaly a během odpoledne mi donesly kontakty na lidi, kteří doma pekli dorty, připravovali obložené mísy, smažili řízky nebo pekli masové sekané. Večer jsem si doma sedla a naplánovala, co budu na oslavě podávat. Určitě to chtělo nějaký dort, a potom hodně dobrot z masa. Od řízků po masové rolády a sekanou, obložené mísy a těstovinový salát s kuřecím masem.
Den před oslavou byl ve znamení stresu
Obvolala jsem lidi, zaplatila jim zálohu a den před oslavou jsem si u nich vyzvedla občerstvení. Na první pohled vše vypadalo nádherně. Ochutnali jsme masové výrobky a vše bylo výborné. Trochu jsem se uklidnila. Dopadne to dobře a oslavu si užijeme. Ráno v den oslavy jsem vstala v pět hodin a udělala čerstvé zeleninové mísy.
Měla jsem pronajatou tělocvičnu u nás v obci, kam jsem veškeré občerstvení svážela. Kuchyňský kout praskal ve švech a všude bylo buď jídlo, nebo tekutiny. Po obědě dorazily dcery kolegyně z práce, které nás měly obsluhovat. Dala jsem jim za to každé tisícovku a dostaly výslužku domů. Ve dvě hodiny dorazila většina hostů. Po oficiální části jsme se už jen bavili a hodovali.
Nejhorší nápad v životě mě mrzí
Ke kávě se podával dort. Jenže jsem si všimla, že všem dort zůstával na talířku. „Copak se děje? Dort vám nechutná?“ zeptala jsem se. Bohužel mi několik hostů prozradilo, že při konzumaci objevili nějaké chlupy. Asi kočičí. Myslela jsem, že se studem propadnu. Okamžitě jsem vyslala manžela, aby koupil v cukrárně jiné dorty. Ať to stojí, co to stojí.
Hned v pondělí jsem zatelefonovala paní, která dorty pekla, a ta se zlobila, že není možné, aby v jejím výrobku byl zvířecí chlup. Odmítla se se mnou bavit a zablokovala si moje telefonní číslo. Zbyla mi trpká pachuť z toho, že jsem měla dorty koupit oficiálně v cukrárně, a ne u neznámé osoby. Ale nakonec se vše vydařilo, a ostatní občerstvení bylo luxusní.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




