Blanka (52): Dcera si mě plete s bankomatem a chůvou. Když jsem sama byla v nesnázích, odmítla mi pomoct

Rodinné příběhy: Dcera si mě plete s bankomatem a chůvou. Když jsem sama byla v nesnázích, odmítla mi pomoct
Zdroj: Freepik

Pro svou dceru obětovala Blanka vše, od šperků po úspory na stáří. Když se však sama ocitla v nouzi, dočkala se od Marty místo opory jen nevděku a dalších finančních nároků.

Jana Jánská
Jana Jánská 11. 08. 2026 13:02

Vždycky jsem říkala, že bych pro svou dceru Martu udělala cokoli. A také jsem dělala. Když v devatenácti snila o studiu v Praze, prodala jsem část šperků po mamince, aby si mohla pronajmout byt blízko fakulty.

O dva roky později, když přišla s tím, že s manželem Davidem potřebují peníze na akontaci na hypotéku, sáhla jsem do úspor na stáří. Dala jsem jí peníze z doplňkového penzijního spoření, o kterém všichni říkají, jak je na stará kolena důležité.

Dceru můj vyhazov z práce nezajímal

V pátek odpoledne si mě v práci zavolali do kanceláře. Po 22 letech služby mi oznámili, že firma snižuje stavy zaměstnanců a Černého Petra jsem si bohužel vytáhla i já. Celý rozhovor trval sotva čtyři minuty. Když jsem ten večer s pláčem na krajíčku volala Martě, doufala jsem v trochu pochopení.

Místo toho mě dcera přerušila, že její syn Kubík má horečku. Když jsem jí konečně řekla, že jsem přišla o práci, nastalo ticho. „Sakra, tak si musíš rychle něco najít,“ reagovala nakonec chladně a dodala, že se zetěm počítali s mojí finanční pomocí.

Dcera mě požádala o půjčku

O tři dny později mi Marta zavolala znovu, ale ne proto, aby se zeptala, jak mi je. Banka prý dělala problémy s leasingem na auto a ona mě bez okolků požádala o půjčku 12 tisíc korun s tím, že mi je vrátí jako vždycky – což v překladu znamenalo nikdy.

Když jsem jí připomněla, že jsem nezaměstnaná a už nemám peněz na rozdávání, jen si povzdychla: „Táta by nám pomohl.“ Vytáhnout vzpomínku na mého zesnulého muže kvůli penězům mě bolelo víc, než si kdo dokáže představit.

Rozhovor s dcerou nic nevyřešil

Během následujícího měsíce, kdy jsem obcházela pohovory a počítala každou korunu, mi Marta psala jen tehdy, když potřebovala vyzvednout Kubíka ze školky nebo pohlídat na víkend. Pozvala jsem ji proto na večeři, abychom si promluvily.

Uvařila jsem její oblíbený guláš a na rovinu jí řekla, jak moc mě mrzí její chování. Že jsem se kvůli ní vzdala šperků i důchodu a teď se cítím jako bankomat, který má fungovat bez ohledu na vlastní potíže. Marta se urazila. „To mám mít výčitky svědomí za to, že jsi mi celý život všechno dávala?“ zeptala se dotčeně.

Uvědomila jsem si, že mě dcera jen zneužívá

Odešla tehdy narychlo a tři týdny se neozvala. Mezitím se mi podařilo najít novou práci, sice hůře placenou, ale pro mě znamenala obrovskou úlevu. Jakmile se o tom Marta od někoho dozvěděla, okamžitě mi zavolala. Radovala se, že už zase pracuji, a hned se zeptala, zda bych jí tedy mohla půjčit nějaké peníze. Čekala jsem, že se zeptá, jak se po tom těžkém období cítím, ale ta otázka vůbec nepřišla.

Slib s penězi jsem jí dala, ale zároveň jsem ji požádala, aby mi občas zavolala jen tak, bez postranních úmyslů. Její rychlý a lehkovážný souhlas mě neuklidnil. Uvědomila jsem si, že mou lásku a podporu vždy brala jako samozřejmost. Dnes, když vidím její jméno na displeji telefonu, se nejprve nadechnu a přemýšlím, co zase bude chtít. Už jsem se ale naučila nedávat všechno, aniž by se mě někdo zeptal, co mě to bude stát.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Související články

Další články