Cecílie (43): Vzala jsem děti na školní výlet, chtěla jsem jim ukázat život na farmě. Vraceli jsme se traumatizovaní

Nikdy jsem si nemyslela, že se budu stydět za to, že jsem učitelka. Miluju tu práci. Pracuju na základce skoro patnáct let, většinou s dětmi kolem dvanácti, třinácti let. A když se mi v březnu naskytla možnost jet jako doprovod na ekologický výjezd do zahraničí, byla jsem nadšená.

Mohlo by Vás zajímat:

Darina (36): Syn dostal ve škole anafylaktický šok. Ještě že učitelka věděla, jak se zachovat

Měl to být nabitý výlet

Program vypadal skvěle – život na farmě, práce se zvířaty, večery u ohně, žádné mobily, blízko přírody. Upřímně, těšila jsem se víc než děti. Při příjezdu mě překvapilo, že autobus zastavil u něčeho, co vypadalo spíš jako opuštěné stavení než farma. Nikde nikdo, kromě dvou postarších lidí a několika slepic, co nám přeběhly přes cestu. Děti byly natěšené.

První večer jsme strávili v ubytování, které nám bylo představeno jako rustikální. Pokoje byly staré, v nich starý, rozvrzaný nábytek a když jsem se odhodlala podívat na matraci, věděla jsem, že jsme v průšvihu. Školní akce musí mít určitý standard, ale tohle bylo hluboko pod ním.

Hned jsem to začala s místními řešit, ale organizátoři z farmy nám říkali, že tohle je přesně to, co jsme si objednali, za čím jsme přijeli a že program další dny se dětem určitě bude líbit. Na farmě byl špatný signál a byl víkend, takže jsem se nemohla vedení školy dovolat.

Mohlo by Vás zajímat:

Jirka (39): Odmítl jsem manželce zaplatil drahý výlet s kamarádkou, a tak si peníze obstarala jinak. Prodala dárky, které dostala ode mě

Odjížděli jsme narychlo

Už druhý den začaly děti svědit nohy a ruce. Nejdřív jsme si mysleli, že jde o štípance. Jenže se to zhoršovalo. U některých se objevily vyrážky, jiné si stěžovaly na nesnesitelné svědění. V tu chvíli jsem věděla, že musíme domů. Výlet skončil, museli jsme se sbalit a odjet. Začala jsem to hned řešit.

Povedlo se mi sehnat odvoz na druhý den. Musela jsem ho zaplatit ze svých peněz, ale děti jsem v takovém prostředí nemohla nechat. Po cestě jsem volala všem rodičům. „Bohužel došlo k nějakému omylu a agentura nás poslala na špatné ubytování. Bohužel se vracíme. Omlouvám se.“

Doma to bouchlo. Dvě děti měly svrab, čtyři vši. Rodiče byli zuřiví, a já jsem jim to vůbec nemohla mít za zlé. Škola se pokusila z agentury, která zájezd organizovala, dostat vysvětlení nebo peníze, ale jednání s nimi se protáhlo na týdny. Všichni jsme se z toho nakonec dostali, ale asi dlouho nebudu mít na školní výlety ani pomyšlení.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (30): Přítel mě poprvé pozval k sobě domů. Ráno ve sprše mě čekalo nemilé překvapení