Facebook
Instagram
Jen náhodou se dostal k malé roli v ochotnickém divadle a nakonec si jich zahrál na 150 na Vinohradech, točil filmy i nesmrtelné seriály. Jaroslav Moučka hrával civilně obyčejné chasníky a celý život ho to táhlo vlevo. To, co spáchal jeho bratr, mu ale zlomilo srdce. Od smrti legendárního herce právě uplynulo deset let.
Jaroslav Moučka (9. listopad 1923 - 26. prosinec 2009) pocházel z obyčejných poměrů ze Studené u Telče. Maminka byla švadlena, tatínek obchodní cestující a Jaroslav se učil nejdříve na kamnáře, pekaře, knihkupce a nakonec pracoval jako strojní zámečník a soustružník.
Zaskočil za nemocného a změnil se mu život
Když ochotnické divadlo v Jihlavě potřebovalo na záskok jednoho mladíka za nemocného herce, zkusil to právě Moučka. Od té doby ho divadlo chytlo natolik, že celou druhou světovou válku ochotničil a u divadla už zůstal.
Moučka měl přirozený talent a hned po válce získal profesionální angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, kde byl na pozici inspicienta a občas zaskakoval. Během 50. let vystřídal řadu dalších divadel (Kladno, Olomouc, Zlín, Národní), až nakonec našel útočiště na dlouhých 40 let v Divadle Na Vinohradech zejména kvůli rolím, které mu byly ušité na míru.
Chasník s lidovým humorem
Hrával mládence z lidu a prosadil se zejména v české divadelní klasice. Své postavy dokázal přesným detailem dokonale vystihnout a svým naturelem tíhnul k přirozenému herectví. Dokonalým byl jako dobrosrdečný, robustní chasník s lidovým humorem.
Za svou kariéru si zahrál téměř ve 150 divadelních hrách. Zmiňme alespoň jeho nejvýraznější: pan Bláha v Paličově dceři, myslivec v Babičce, Jan Hus či Vincenzio ve Zkrocení zlé ženy.
Trepifajsk a Plajznerka
Dodnes se s láskou vzpomíná na jeho dokonalé ztvárnění čerta Trepifajksla ve hře Jana Drdy Dalskabáty hříšná ves. Bábu Plajznerku si zahrála Vlasta Chramostová. Čert Trepifajksl byl tak oblíbený, že se dočkal i televizního zpracování. Tady mu partnerku hrála Jiřina Bohdalová. Jaroslav Moučka stál na prknech až do roku 1994, kdy odešel kvůli své nemoci do důchodu.
Komedie a kriminálky
Před kamerou se poprvé objevil v Případě doktora Kováře (1950), ale více začal hrát až později. Několikrát ročně se objevoval v menších rolích jako havíř, odbojář, četník, rolník. Nejvíce mu seděly komedie či krimi a hodně se objevoval v seriálech (30 případů majora Zemana, Chlapci a chlapi, Chalupáři, F. L. Věk, Zlá krev, Synové a dcery Jakuba Skláře, Dnes v jednom domě, Vrah skrývá tvář, Na kolejích čeká vrah).
Dodnes si jej spojíme se zednickým mistrem Hovorkou ze Světáků, s šéfem padouchů z parodie Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo s drzým malířem Hamouzkem z Takové normální rodinky. Z dalších slavných filmů, kde se Moučka výrazněji prosadil, jmenujme např. Dařbujána a Pandrholu, Smrt si říká Engelchen, Atentát, Markétu Lazarovou či Partu Hic.
Myslelo mu to levicově
Chudé poměry vedly jeho kroky jako levicově smýšlejícího do Komunistické strany už v 50. letech. Jeho bratr Milan byl dokonce na pražské Ruzyni v pozici vrchního vyšetřovatele StB a stál u řady politických procesů. Bratři se začali politicky rozcházet v 60. letech, kdy se Jaroslavovi líbil reformní trend. Když se Jaroslav dozvěděl, že Milan stál i za procesem s Miladou Horákovou, přestal s bratrem mluvit úplně. Jaroslav dokonce ze strany odešel na protest proti sovětské okupaci v roce 1968.
Jeho krok vedl k postupnému odebírání pracovních příležitostí během normalizace. Drama Ucho a snímek Dlouhé odpoledne mu KSČ dlouho nemohlo zapomenout. Tlak a perzekuce z nemožnosti hrát se neustále zvyšovala, až Moučka v roce 1977 podlehl a s příslibem lepšího postavení na hereckém žebříčku se do strany vrátil. Oddanost měl dokázat novou rolí v televizním seriálu Okres na severu.
Okres na severu
Seriál Okres na severu napsal zkušenou rukou slavný scénárista Jaroslav Dietl a představuje vrchol normalizačního díla, který se kdy na obrazovce ukázal. Moučka si v něm zahrál funkcionáře Pláteníka – dobráckého, smělého a pro lid se obětujícího tajemníka okresního výboru KSČ.
Moučka své "krásně napsané roli o slušném člověku," jak sám napsal, uvěřil, sžil se s ní a stal se až ikonou normalizačního systému. Získal za tuto roli státní cenu Klementa Gottwalda, jezdil po republice s besedami a občasně psal do novin. Pláteníkův stín už ho neopustil a na obrazovce jste ho mohli vidět jen jako předsedu či tajemníka.
Život po revoluci
Jaroslav Moučka se dokázal přes Pláteníkův stín nakonec přehoupnout. Ještě v 90. letech hrál v divadle a objevil v seriálu Život na zámku a v několika českých filmech – Svatba upírů, Z pekla štěstí, Čert ví proč. Hereckou kariéru ukončil jeho zhoršující se zdravotní stav – trpěl Parkinsonovou chorobou.
NA STRASTI I RADOSTI "BODRÉHO CHASNÍKA" MOUČKY SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Zdroje:
Česká televize, speciál o seriálu Taková normální rodinka
Informační archiv Národního divadla
Filmová databáze CSFD.cz a FDB.cz
Wikipedia.cz
