Ďáblovy kameny uprostřed Prahy: Tajemné místo na Vyšehradě je opředené tajemstvím

Torzo tří kusů kamenných sloupů opřených do formy nepravidelného trojhranu se nachází v ulici K rotundě v Karlachových sadech po pravé straně před východní ohradní zdi vyšehradského hřbitova. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 centimetrů a celkem váží přibližně 2500 kilo. Do roku 1787 byly tyto kusy sloupů vystaveny v interiéru chrámu, poté byly přeneseny na vedlejší hřbitov a nakonec v roce 1888 na dnešní místo.

Práce čerta, husitů, či část zaniklého kostela

Sloupy jsou spojeny s legendou hned v několika verzích. Podlé té nejznámější přinesl sloup na Vyšehrad až z Říma čert. Tak dlouho se totiž pokoušel o duši jednoho vyšehradského kněze, až s ním nebožák uzavřel smlouvu: čert dostane jeho duši, pokud přinese z římského kostela P. Marie za řekou Tiberou 7 kamenný sloup dřív, než on odslouží mši. Čert ihned odletěl do Říma, z kostela vytrhl sloup a vydal se na zpáteční let. Nad benátskou zátokou však na něho čekal sv. Petr, který mu sloup třikrát shodil do moře a čert ho odtud musel třikrát lovit. Nad Vyšehrad proto doletěl pozdě, a tak sloupem vztekle mrštil na kostel sv. Petra a Pavla. Sloup propadl střechou a klenbou až na dlažbu a přitom se rozbil na tři kusy.

Podle další Čertův sloup patřil k podpěrným sloupům klenby původního, dnes již zaniklého kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Roku 1503 se však udála podivná věc: sloup se náhle rozlomil a zřítil na podlahu chrámu. Přitom s sebou strhl i část klenby. Naštěstí se to stalo v době, kdy v chrámu nikdo nebyl. Třetí legenda praví, že při obléhání Vyšehradu husity v roce 1420 byl sloup vržen prakem, kterému se říkalo Čert.

Mohlo by Vás zajímat:

Láká vás tajemno? Tohle jsou ta nejstrašidelnější místa v Čechách

Archeologové mají jasno

Skutečný původ sloupů není zcela jednoznačně prokázán. Některé teorie objasňující původ sloupu tvrdí, že se jedná o dávný časoměřič či milník, některé mluví o sloupu jako středověkém pranýři; snad nejpravděpodobnější je představa sloupu jako původní součásti románské baziliky sv. Petra z 11. nebo 12. století. Klasická archeologie tvrdí, že jde o předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům, který vznikl někdy mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu.

Na sloupu jsou jasně vidět římská písmena. Soudí se, že prvních šest písmen nápisu z Čertova sloupu by mohlo znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Zbytek nápisu se nepodařilo dosud rozluštit. Geologickým rozborem „Zaradanova sloupu“ bylo zjištěno, že se nejedná o zbytky jednoho sloupu, nýbrž minimálně dvou různých sloupů! Navíc kámen nepochází z pražského okolí, ale z lomu v Krhanicích, poblíž Kamenného přívozu u řeky Sázavy.

Galerie Čertův sloup Vyšehrad

+ 9 fotek + 10 fotek