Před 130 lety byla dostavěna slavná Eiffelovka: Tohle jste o ocelové krásce nejspíš nevěděli

31. března 2019
Paris Tourist Office - Photographer Jacques Lebar
Paris Tourist Office - Photographer Jacques Lebar

Celosvětově proslulá francouzská dominanta je národním symbolem, který Paříž získala na konci 19. století. Kdo nebyl na Eiffelovce, jakoby v Paříži ani nebyl. Každoročně ji navštíví přes šest milionů lidí. Věděli jste ale, že věž v létě roste, že Hitler vydal příkaz ji zbourat nebo že měla být přestěhována do Kanady? Máme pro vás devět zajímavostí, o kterých jste pravděpodobně doteď neměli ani tušení.

Slavná věž mění svoji výšku

Eiffelova věž, pojmenovaná po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi, postavená v letech 1887 až 1889, byla až do roku 1930 s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Nyní je včetně antény na vrcholu vysoká 324 metrů – toto číslo se však může lišit až o 18 centimetrů, protože díky rozpínavosti železa se věž za teplého počasí roztahuje a v zimě naopak smršťuje. Kromě toho se věž vlivem větru vychyluje až o 12 centimetrů.

Původně měla stát jen 20 let

Postavena byla u příležitosti stého výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala, a měla zde původně stát jen 20 let do roku 1909, pak měla být rozmontována. Ovšem kvůli svému významu coby meteorologická stanice a později i rozhlasový a televizní vysílač byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli a označovali ji za trn v oku. Zdálo se jim, že hyzdí okolí a výhled na historické město. Dokonce posílali stížnosti do novin. Dnes jsou však na ni patřičně hrdí.

Druhá světová válka jí mohla být osudnou

Během německé okupace byly kabely umožňující chod výtahů přeřezány a věž byla uzavřena veřejnosti. Nacističtí vojáci dokonce umístili na vrchol věže hákový kříž. Když se v roce 1944 blížili k Paříži Spojenci, sám Adolf Hitler vydal příkaz Eiffelovu věž zbourat. Generál Dietrich von Choltitz, tehdejší německý vojenský guvernér Paříže, však naštěstí rozkaz nesplnil.

Měla se stěhovat do Kanady

V šedesátých letech měla být Eiffelova věž na nějakou dobu přemístěna. Tehdejší francouzský prezident Charles de Gaulle totiž jednal se starostou kanadského Montrealu o tom, že by jí Kanadě zapůjčil na Světovou výstavu v roce 1967. Tento návrh však naštěstí vetovala společnost provozující Eiffelovu věž.

Není nejnavštěvovanější pařížskou památkou

I když se to často všude uvádí, není to pravda. Prim drží katedrála Notre Dame, která je kromě turistické atrakce také významným poutním místem pro mnoho věřících. Ročně ji navštíví 14 milionů lidí, tedy dvakrát tolik co Eiffelovku. Za katedrálou Notre Dame pak v žebříčku návštěvnosti stojí bazilika Sacré Coeur (10,5 milionu návštěvníků ročně), dále muzeum Louvre (9 milionů návštěvníků ročně) a až po něm následuje Eiffelova věž.

Posloužila jako největší billboard světa

Její viditelnost ze všech koutů Paříže k tomu přímo vybízí. Během existence věže se však jen jediné firmě podařilo využít ji jako reklamní poutač. Francouzský výrobce automobilů Citroën ji používal mezi lety 1925 a 1934 jako obrovský billboard. Název firmy byl na věži vytvořen ze čtyř milionů žárovek a byl zapsán jako největší reklama na světě do Guinnessovy knihy rekordů.

Dávno už nejde o svobodnou „dámu“

Nejspíš jste ani netušili, že Eiffelova věž je už také ženatá. Provdala se za ni jistá Erika LaBrie, Američanka s fetišistickým vztahem k neživým předmětům. Obřad se slavnou věží se konal v roce 2007 a Erika při něm slíbila, že bude věž milovat, dokud je smrt nerozdělí. Jako důkaz přijala jméno své vyvolené a říká si Erika La Tour Eiffel.

Odjakživa přitahuje dobrodruhy

Kvůli své výšce je Eiffelova věž často cílem různých horolezců, parašutistů a vyznavačů wingsuitingu. Tím prvním byl jistý pařížský krejčí Franz Reichelt, který se v roce 1912 rozhodl slétnout z věže ve speciálním plášti, který měl nahrazovat křídla. Za velkého zájmu veřejnosti se zřítil dolů a podle pitevní zprávy zemřel na infarkt ještě předtím, než stačil dopadnout na zem. Letci se zase často snaží proletět pod oblouky věže. V roce 1926 dopadl jeden takový pokus tragicky. Zemřel při něm pilot Leon Collet.

Eiffelovka mění barvy

V době svého vzniku byla věž natřená na červeno a během své historie vystřídala celkem šest různých barev včetně okrově žluté. Věž nemá jednotnou barvu. Na špičce je tmavší a směrem k zemi barva bledne. Každých sedm let dostává nový ochranný nátěr, který ji chrání proti korozi. Bývá na něj použito kolem šedesáti tun barvy a celý proces trvá skupině 25 natěračů průměrně 18 měsíců. Kromě toho ale září barvami také v noci. Rozsvěcí se každý den od soumraku do jedné hodiny ráno v zimě a do dvou hodin ráno v létě. Běžná barva osvětlení je obvykle žlutá, nicméně k různým příležitostem se Eiffelovka halí do různých barevných kombinací. Už zažila také barvy francouzské trikolóry nebo modré osvětlení se žlutými hvězdami, když Francie předsedala Evropské unii.

Zavří­t reklamu