Facebook
Instagram
Dagmar měla obavy z toho, jestli po odchodu do důchodu nepřestane vést aktivní život. Spoustě lidí se to totiž stane a není to dobře. Všechny obavy ale zahnal její manžel, který jí dal opravdu výstřední dárek...
Můj manžel Alexej (65) je taková tichá voda. Moc toho nenamluví a působí nenápadně, ale já vím, že to je jenom zdání. Nápady jen hýří a tu a tam udělá takový husarský kousek, že na to celá rodina ještě dlouho vzpomíná. Dárek, který jsem od něj dostala k odchodu do důchodu, rozhodně patří mezi ně...
Do důchodu se mi moc nechtělo
Když se kolegyně po šedesátce bavily o tom, jak moc se těší do důchodu, vůbec jsem je nechápala. Nedovedla jsem si představit, že jednoho dne už nebudu ráno vstávat, nepůjdu do práce... Co bych vlastně dělala? Proto jsem si řekla, že až na to budu mít věk, do důchodu prostě nepůjdu.
Vedení proti tomu nic nemělo, takže jsem byla spokojená. Ale pak, jak už to v mém manželství bývá, všechno změnil Alexej. Ten rozhodně nic neprodlužoval. A jakmile z něj byl důchodce, chytil druhý dech. To byly výlety na kolech s kamarády, hlídání vnoučat, procházky a spousta dalších věcí, ze kterých mi posílal fotky, zatímco já seděla v kanceláři...
Změnila jsem názor
Na Alexejovi bylo vidět, že omládl. Byl plný elánu a měl různé plány. Já mohla plánovat leda tak víkend. Musím se přiznat, že mě tím trošku štval a rovněž jsem mu záviděla. A tak jsem se rozhodla, že mám práce dost. Chci si také užívat, vždyť jsem v práci strávila většinu svého života.
"Co tě přinutilo změnit názor?" zajímal se Alexej. "Víš, já se dlouho bála, že když člověk odejde z práce, najednou ztratí smysl života. A prostě začne chřadnout..." řekla jsem nesměle. "Až uchřadne," dokončil s úsměvem Alexej.
Políbil mě a řekl, že se nemám čeho bát, protože on mě umřít nenechá. Alespoň ne jako první. Ano, přesně tohle mi řekl. Ale konečně jsem se zasmála.
Manžel mi dal výstřední dárek
V den, kdy jsem se v práci loučila, jsem dostala kytky a spoustu drobností. Jen můj manžel se k ničemu neměl. Tvářil se jako vždycky, nedokázala jsem přijít na to, jestli něco chystá. Ale jak ho znám, určitě si tu příležitost nenechá ujít. Měla jsem pravdu.
Můj první den v důchodu byl neobyčejný. Ráno mi volal kurýr, jestli jsem doma, protože má zásilku. Řekla jsem, že ano, protože jsem konečně v důchodu. Na chvilku se odmlčel, ale pak jsme se domluvili, kdy přijede. Dorazil a s kolegou měl docela problém vytáhnout z auta obří balík převázaný červenou stuhou. Vypadalo to jako nějaký nábytek, ale nešlo mi do hlavy, co a od koho by to mohlo být. Složili balík na terasu a odešli.
Alexeje jsem nikde neviděla, tak jsem se pustila do rozbalování sama. Když jsem zjistila, že to je černá rakev, málem mě klepla pepka. Musela jsem si sednout a rozdýchat to. "Kdybys v důchodu měla pocit, že umíráš, tak tohle ti možná pomůže," pronesl znenadání Alexej, který stál ve dveřích. Tlemil se tak, že jsem se taky musela začít smát. S tím chlapem se rozhodně nebudu nudit ani v důchodu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
