Facebook
Instagram
Ivanin manžel si rád dělá z lidí srandu. Jeho vtípkům neunikla ani v čase, kdy slavila 60. narozeniny. Původně si myslela, že jí manžel nechává šít šaty na míru, ale realita byla mnohem drsnější. Dostala od něj rakev...
Můj manžel Bohumil (63) je rozený vtipálek. Celé naše manželství provází různými vtípky a srandičkami. Někdy se mu stane, že přestřelí a já se pak zlobím. Když mi dal dárek k 60. narozeninám, nevěděla jsem, jak se mám vlastně zachovat. Rakev jsem totiž vážně nečekala.
Manžel je samý vtípek
Dalo by se říct, že mě Bohumil ulovil právě na svůj smysl pro humor. Rád vtipkuje a vymýšlí srandičky, aby pobavil druhé. Sotva ráno vstane, už vymýšlí, co by zase provedl. Nejednou jsem si místo zubní pasty strčila do pusy sádlo nebo krém. Ze všeho nejraději má apríl, to se vždycky vyřádí.
Třeba loni. Dal si tu práci, že vstal brzy ráno a moje auto přeparkoval. Pak jen čekal, kdy ho začnu hledat. Vyšilovala jsem, že mi ho někdo ukradl a už téměř volala na policii. Bohumil to chvíli hrál se mnou, ale když viděl, že se o mě pokouší infarkt, řekl pravdu.
Pak se začal smát na celé kolo, že mě zase dostal. A tak je to s ním pořád. Jsou chvíle, kdy mi s tím leze na nervy. Nemáte každý den náladu na srandičky. A tak se někdy stane, že se za jeho vtípek zlobím.
Manžel mi chtěl dát originální dárek k narozeninám
Letos mě čekal jeden životní milník. V červenci jsem oslavila své šedesáté narozeniny. Poznala jsem, že se Bohumil stále pídil po tom, co bych si přála. Já naznačovala, že bych uvítala nějakou exotickou dovolenou nebo třeba skok padákem. Zjevně se mu to nezdálo dost originální. A tak se rozhodl, že na to půjde po svém.
Už na jaře se začal chovat divně. Zajímaly ho moje parametry. Jak jsem vysoká, kolik vážím a jakou látku mám ráda. Všechno nasvědčovalo tomu, že mi chce nechat ušít šaty na míru. K té myšlence jsem se upnula a vlastně se začala těšit. Když zjišťoval i to, jaké mám ráda zdobení, nabrala jsem dojmu, že se bude skutečně jednat o šaty.
Musím se smát, když si uvědomím, jak vedle jsem byla. Můj milý manžílek to vzal ze zcela jiného soudku. V den mých narozenin jsme se s rodinou sešli restauraci, kterou mám ráda. Přišly obě dcery i sestra s manželem. Popřáli mi už všichni, čekalo se jen na Bohumila. Ten chtěl jít jako poslední.
Manžel mi daroval rakev
„Usaď se a počkej tady," zavelel. Poté odběhl ven. Nevěděla jsem, co se bude dít. Podle výrazů zbytku rodiny jsem nebyla jediná. Po chvíli vidím Bohumila, jak s dalšími čtyřmi muži vchází dovnitř a na ramenou nesou něco, co bylo přikryté. Skoro to vypadalo, jako kdyby nesli rakev. Bohumil měl na obličeji ten svůj lišácký úsměv.
Došli ke mně, manžel mě pohledem vyzval, abych si stoupla. Tu věc položili na zem. „Sundej si boty," řekl. Nechápala jsem, co se děje, ale raději jsem ho poslechla. Všichni v restauraci se dívali a čekali, co z toho bude. Manžel sundal plachtu a pod ní byla rakve. Otevřel její víko. „Všechno nejlepší," popřál mi Bohumil. V tu chvíli jsem se chtěla někam propadnout.
„Zalez si tam," dodal a já jako v transu ulehla do rakve. Celá rodina se začala smát. Manžel mě vyfotil. Bylo vidět, jak náramně se baví. V první chvíli jsem chtěla být naštvaná. Jenže to na Bohumila nejde. Jeho dárek je velmi originální, i když lehce morbidní. Rakev mám v pokoji pro hosty a když to na mě přijde, jdu si do ní lehnout. Myslím si, že tohle jen tak někdo nepřekoná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
