Naďa (37): Puntičkářství mého muže zničilo naši rodinu. Po několika letech teroru jsem s dětmi utekla

Emil byl puntičkář a perfekcionista od chvíle, co jsem ho poznala jako kolegu. Pracovali jsme spolu za barem v hudebním klubu a on nesnášel, když se někde něco vylilo, když hosti dělali bordel a když něco nefungovalo. Ale v té době byl ještě mladý a nespoutaný.

Matyáš (32): Přítelkyně si vymodlila psa, ale nedokáže se o něj postarat. Její chování mi ukázalo, že s ní děti nechci

Po narození dcery se to zhoršilo

Dali jsme se dohromady až o řadu let později, když už jsme oba pracovali jinde a vedli jsme jiný život. Byli jsme starší, usazenější, ale bylo nám spolu dobře. Sblížily nás vzpomínky na staré časy, historky, které se v dospělosti zdály zcela bizarní a neuvěřitelné a naše blízkost tak nějak organicky přešla ve vztah.

Vzali jsme se po roce, protože jsem otěhotněla a chtěli jsme mít úplnou rodinu. Tehdy se začalo Emilovo puntičkářství projevovat úplně nově. Neustále chodil a kontroloval, jestli jsou doma věci v pořádku, jestli někde není nepořádek nebo prach, abych byla zdravá a dítě taky. Brala jsem to jako projev starosti a péče.

Ale když jsem se vrátila z porodnice, věci se změnily. Když byl doma, neustále kontroloval, jestli jsem dceru přebalila, jestli nemá upatlané ručičky nebo obličej, jestli se náhodou někde neválí nějaká hračka, o kterou by si mohla ublížit. „Musí tady být pořádek. Máme přece dítě a chceme, aby bylo zdravé, ne? Nebo snad chceš, aby umřela?“ A tak jsem úzkostlivě uklízela, abych se mu zavděčila.

Ivana (24): Celé moje dospívání mě rodiče nutili dřít v rodinném podniku. Teď nevím, jak zachránit mladší sestru

Nedovolil mi nic

Jenže tohle nepřešlo, ani když se narodila druhá dcera. Právě naopak. Dokonce mi i po pár hodinách volal z práce, jestli jsem nezapomněla dceru přebalit a ať umyju nádobí. Postupně to došlo až do chvíle, kdy domů nainstaloval kamery, aby mě mohl hlídat, jestli někde nenechávám nepořádek a jestli se o děti starám.

Jak dcery rostly, stal se z toho nezvladatelný kolotoč. Práce, domácnost, úklid. Každý den jsem luxovala, vytírala, utírala prach, jednou týdně jsem musela umýt okna a Emil za mnou stál a říkal mi, kde to nemám pořádně. Když jsem neuklidila, nepouštěl mě z domu, nedovolil mi se najíst nebo si pustit televizi, dokud jsme to po sobě neopravila.

Roky jsem to zvládala, ale když začal stejně vychovávat i první dceru, které bylo teprve osm let, došlo mi, že to není normální. Domluvila jsem se s rodiči, jestli bych u nich nějakou dobu mohla zůstat a za týden pro nás přijeli. Emil se vztekal a vyhrožoval mi, že si něco udělá, ale já se rozhodla se k tomu nevracet. Teď žiju s dcerami sama, na poličkách mám klidně několik dní prach a jsem šťastná.

Nikola (31): Místo komplimentů jen výčitky. Snažím se zakrýt vrásky, ale partnerovi vadí každá minuta v koupelně

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].