Dalibor (36): Dlouho jsem hledal ženu bez jediné vady, až jsem si domů nastěhoval tu nejhorší možnou variantu

Moje máma a všechny tety mě tlačily k tomu, abych se už usadil a založit rodinu. Mně se ale do toho moc nechtělo – ale nakonec jsem si řekl: „Mám na to věk a proč bych se nenechal opečovávat?“ A šel jsem do toho. To jsem si ale dal…

Tomáš (39): Miluji ženu, která už děti nechce. Teď ale toužím po vlastním potomkovi a nevím, co dál

Nejlepší je být sám

Žádná holka mě léta nedostala. Možná proto, že jsem měl vždycky pocit, že si zasloužím něco víc a nechtěl jsem ustupovat ze svých představ a spokojit se jen tak s někým. Možná, že jsem moc náročný, ale zdálo se mi, že neexistuje žena bez chyby. Kdo by chtěl nepořádnici? Nebo nějakou tlustou husičku? Já tedy ne!

„Proč se neučešeš?“ řekl jsem předposlední v řadě. Jindy jsem prohlásil: „Nemůžeš si po sobě uklidit?“ Další byla zase až moc vázaná na kamarádky, jiná na svou rodinu… A tak to šlo pořád dokola. Nakonec jsem se dostal do bodu, kdy jsem byl přesvědčený, že zůstanu sám. „Než se trápit s někým, kdo mi nebude po chuti, bude to lepší,“ řekl jsem si a šel sám do kina.

Alice (23): Loni na Velikonoce mě pěkně podrazila partnerka přítelova bratra. Teď se s ní mám setkat znovu

A pak přišla ona

Moje okolí ale ze mě moc odvázané nebylo. Rodina, máma, tety – co vám mám povídat. A kamarádi? Ti se mi smáli, kdykoli jsme spolu zašli na pivo: „Hele, Dalibore, ty snad hledáš jednorožce!“ říkával mi Petr. Všichni už byli ukotvení, měli partnerku a rodinu. A já pořád nic. Pořád dokola jsem opakoval: „Nechci dělat kompromisy!“

A pak jsem potkal ji. Byla a je krásná, sebevědomá, úspěšná, zkrátka přesně můj typ. „Ty jsi jiná než ostatní,“ šeptal jsem jí do vlasů a ona se jen pousmála a špitla: „To si piš.“

Všechno bylo zalité sluncem. A já jsem měl poprvé v životě pocit, že jsem se doopravdy zamiloval. Moje vyvolená se mnou sportovala, chodila na dlouhé procházky, milovala se na mezi a jednou mi dokonce v mém bytě uvařila večeři. Co víc jsem si mohl přát?

Iva (39): Romantická večeře měla oživit naši lásku. Místo toho odhalila manželovu přetvářku

Rychlé vystřízlivění

Idylka trvala skoro půl roku. Vídali jsme se jen jednou, dvakrát týdně, někdy jsme byli u mě, jindy jsem zaplatil hotel někde na cestě, kam jsme se vydali nebo nám stačila i procházka po parku ruku v ruce.

„Nechceš se ke mně konečně nastěhovat?“ zeptal jsem se konečně – a ona s nadšením přikývla. A přitáhla ke mně dva kufry oblečení, klec s králíkem a hromadu zbytečností.

Stačilo jen pár dní a začaly se objevovat věci, které jsem dřív neviděl – nebo ani nemohl vidět. Například jsem navrhl: „Co kdybychom šli o víkendu na výlet?“ Podívala se na mě a utrousila: „Už něco mám. Neplánuj mi život.“ Přešel jsem to, ale za dva týdny mi oznámila, že si s kamarádkami naplánovala týden u moře a odůvodnila to slovy: „Spolu si ještě užijeme až až.“ A pak dodala, abych se jí postaral o králíka.

Takže výsledkem mého výběru byla žena, která si žila dál svůj život a já byl jen bonus ve chvíli, kdy se jí to hodilo. Že by uklidila, nakoupila? I seno pro králíka jsem nakonec kupoval já. Došlo mi, že má víc vad než všechny moje předchozí dohromady. Tak dlouho jsem hledal dokonalost, až jsem přebral. A proto teď přemýšlím o tom, jak ji dostat pryč. A jak najít tu doopravdy pravou.

Božena (55): Moje dcera má s přítelem hezčí vztah než já s manželem. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco udělat

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].