Dana (51): Manžel plánuje kvůli drahým energiím šetřit na topení. Já odmítám celou zimu mrznout

Manžel plánuje kvůli drahým energiím šetřit na topení. Já odmítám celou zimu mrznout
Zdroj: Freepik

Dana chápe, že energie nejsou levné a nemá smysl zbytečně vytápět prázdné místnosti. Její manžel ale po zvýšení záloh rozhodl, že budou mít doma maximálně osmnáct stupňů. Daně ale nevadí jen chladný domov, ale i způsob, jak to její muž rozhodl.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 05. 10. 2026 11:30

S manželem jsme spolu sedmadvacet let a o peníze jsme se nikdy nijak zásadně nehádali. Oba pracujeme, vyděláváme podobně, dluhy jsme nikdy neměli. Nejsme sice milionáři, ale také nemusíme obracet každou korunu. Před pár týdny nám přišlo nové vyúčtování energií, pár tisíc jsme dopláceli a také se nám zvýšily zálohy. Manžel okamžitě začal počítat, kolik nás bude stát letošní zima. Pak oznámil, že odteď budeme doma udržovat maximálně osmnáct stupňů! „Devatenáct nepotřebujeme. Vezmeš si svetr,“ sdělil mi. Nejdřív jsem se smála, protože jsem myslela, že je to nadsázka. Bohužel nebyla.

Začal hlídat každý stupeň

První chladnější večer jsem seděla u televize v tlusté mikině a teplácích, ale stále mi bylo chladno na nohy, byla jsem vymrzlá z práce. Po hodině jsem si šla přitopit. Muž si toho všiml téměř okamžitě. „Proč na to saháš? Vždyť jsme se na něčem domluvili!“ vyštěkl. Jenže my jsme se nedomluvili! On mi vše oznámil, nebyl v tom ani náznak dialogu.

„Rozhodně nepočítej s tím, že budu pět měsíců sedět doma ve svetru a dece,“ odpověděla jsem. Následovala přednáška o cenách energií a o tom, kolik můžeme za zimu ušetřit. Chápu jeho argumenty a rozhodně netoužím mít doma pětadvacet stupňů, ale připadá mi absurdní, abychom v jednapadesáti letech se dvěma příjmy a bez dluhů hlídali každý stupeň, když si můžeme dovolit normálně zatopit.

Na svých koníčcích nešetří

Asi bych se s tím nakonec smířila, kdyby byl manžel stejně úsporný ve všem. Jenže není. Jezdí na kole a za vybavení dokáže utratit částky, nad kterými mi zůstává rozum stát. Před měsícem si koupil nové hodinky skoro za deset tisíc, přestože ty staré fungovaly. Na jaře plánuje nové kolo a už několik měsíců mi vysvětluje, proč je model za šedesát tisíc vlastně výhodná koupě.

Když jsem mu to připomněla, okamžitě se ohradil. „Jsou to moje peníze! Šetřím si a vydělal jsem si na to.“ To mě naštvalo snad ještě víc než těch osmnáct stupňů. „A energie platíme z jakých peněz? Z cizích?“ vystartovala jsem. Máme společný účet, na který oba posíláme většinu výplaty. Najednou ale manžel rozlišoval mezi svými penězi na kolo a našimi penězi na topení.

Nejde už jen o termostat

Od té doby se kvůli tomu dohadujeme skoro každý večer. Manžel tvrdí, že jsem zbytečně rozhazovačná a neumím přemýšlet dopředu. Já mu zase připomínám, že ušetřit se dá i jinak. „Tak mi řekni, kde chceš šetřit,“ vyzval mě nedávno. Pochopitelně jsem navrhla, že když má staré kolo funkční, nemusíme kupovat nové.

Začínám si uvědomovat, že mě vlastně nerozčiluje jen těch osmnáct stupňů. Vadí mi, že sám rozhoduje, co je pro naši domácnost zbytečný luxus a co nikoli. Jeho drahé vybavení je podle něj odměna za práci, a mé dva či tři stupně navíc jsou plýtvání. Ustupovala jsem vždy, ale nyní jsem odhodlaná se nevzdat. Nehodlám promarodit zimu.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články