
Dita si s Cyrilem rozumí téměř ve všem. Oba jsou spíš introverti, milují deskové hry, klidné večery doma, večírkům a podobným akcím se vyhýbají. Existuje však jedna věc, která Ditě nesedí – Cyrilova potřeba mít dokonale spočítanou každou korunu, kterou do „vztahu“ investují.
Když mě Cyril před měsícem požádal o ruku, bez váhání jsem souhlasila. Mám ho ráda a dokážu si s ním představit budoucnost. Jsme spolu víc než čtyři roky a za tu dobu jsme zjistili, že máme podobný pohled skoro na vše. Ani jeden netouží po divokých večírcích, adrenalinu nebo dobrodružstvích na druhém konci světa. Nejšťastnější jsme doma s hrnkem dobrého čaje, rozehranou deskovkou a hromadou knih kolem sebe. Přesto všechno existuje jedna věc, která mi nesedí, dělá mi vrásky a vytváří pochybnosti. Cyril totiž od začátku našeho vztahu trvá na zapisování všech výdajů, které se týkají našeho vztahu do sdílené excelové tabulky. A opravdu všechny!
Každá koruna má své místo
Pamatuji si, jak mi tabulku ukázal poprvé. Byli jsme spolu asi dva měsíce. „Abychom měli přehled a bylo vždy všechno fér,“ vysvětloval mi. Tehdy mi to přišlo docela roztomilé. Jenže netrvalo dlouho a zjistila jsem, že to myslí naprosto vážně. Nikdy nic nevynechal!
V tabulce končí částky za večeře v restauraci, vstupné do aquaparku, lístky do kina, víkendový nákup i nová desková hra.
Nedávno jsem tam našla dokonce i dvě kávy a koláče z výletu. Když jsem se tomu smála, Cyril jen pokrčil rameny. „Přesnost je základ.“ Kamarádkám o tom občas vyprávím jako o vtipné historce. „Když si koupíme novou deskovku, ještě než otevřeme krabici, musí ji Cyril zapsat do Excelu,“ svěřovala jsem se nedávno jedné. Smála se. Já také. Ale už ne tak srdečně a bezstarostně jako dřív. Je to zkrátka divné.
Nikdy se nehádáme o peníze
Na druhou stranu musím uznat, že právě kvůli tomu jsme se za celé roky snad ani jednou nepohádali kvůli financím. Nikdo nemá pocit, že platí víc než ten druhý. Cyril si zakládá na tom, že všechno musí být přesně napůl.
Když jsem mu jednou řekla, že nepotřebuji vracet každou korunu, nechápal mě. „Proč bychom v tom neměli mít pořádek? To je základ!“ pronesl. Vnímám, že nejde o lakotu a snad ani o nedůvěru. On tak prostě přemýšlí. Svět je podle něj přehlednější, když mají finance jasná pravidla. Zvláštní je, že v jiných ohledech tak striktní není.
Co bude po svatbě?
Od chvíle, kdy jsme se zasnoubili, nad vším přemýšlím mnohem víc. Zatím spolu hospodaříme jako dva lidé ve vztahu. Jenže co bude za pár let? Budeme dělit na poloviny každou plenku pro dítě, každou rodinnou dovolenou? Nedávno jsem se ho na to zeptala. „Až budeme manželé, bude ta tabulka pořád existovat?“ Cyril se zamyslel a pak odpověděl: „Proč by neměla?“ Zasmál se, jako by šlo o samozřejmost. Já se usmála také, ale jen navenek.
Nemyslím si, že bych si měla vzít špatného člověka. Naopak. Cyril je laskavý, spolehlivý a pozorný. Jen si myslím, že mezi dvěma lidmi má být prostor i pro věci, které nejdou přesně spočítat. Zatím jsem jeho tabulky brala jako zvláštní koníček. Ale s blížící se svatbou nad tím přemýšlím jinak a příjemné přemýšlení to bohužel není!
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




