Dana (66): Manželův koníček nám zamořil celý dům. Sbalila jsem si proto kufry a postavila ho před jasné ultimátum

Příběhy o životě: Manželův koníček nám zamořil celý dům. Sbalila jsem si proto kufry a postavila ho před jasné ultimátum
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI

Jaroslavova vášeň pro renovaci nábytku se brzy změnila v toxickou noční můru. Když se z obývacího pokoje stala lakovna plná výparů, musela jeho žena Dana zvolit radikální řešení. 

Jana Jánská
Jana Jánská 11. 10. 2026 13:00

Otevřela jsem vchodové dveře a okamžitě jsem couvla, jak mě do nosu udeřil ostrý chemický zápach. V obýváku na světlém koberci ležela krycí fólie a na ní rozložená starožitná komoda. Vedle ní stál můj manžel Jaroslav s plynulými pohyby štětce a ochrannou maskou staženou pod bradu.

Když jsem si zakryla nos a začala mu vyčítat, že měl pracovat jen na terase, odbyl mě slovy: „Dano, nedramatizuj.“ Prý je venku vlhko, lak by správně neuschnul a těch pár hodin se hned vyvětrá. Jenže tenhle slib jsem poslouchala už tři týdny, během nichž mi načichlo veškeré oblečení a denně mě trápila bolest hlavy.

Nová vášeň po odchodu do důchodu

Náš život přitom běžel přes třicet let v klidném tempu. Já pracovala v galanterii a Jaroslav jako řidič u technických služeb. Když šel před půl rokem do penze, brzy ho začala nudit nečinnost. Když pak jednou přinesl od popelnic starou dubovou židli, že ji opraví, upřímně jsem mu fandila.

Práce v malé, tmavé sklepní dílně mu však brzy začala být těsná. Postupně se jeho vášeň rozrostla, prach z broušeného dřeva pokryl celý dům a Jaroslav začal kvůli lepšímu světlu pracovat přímo v obývacím pokoji. Zde navíc začal používat agresivní chemii a na moje domluvy, že ty výpary jsou zdraví škodlivé, reagoval tvrzením, že jeho otec dělal v truhlářství celý život a dožil se vysokého věku.

Návštěva, která vše změnila

Napětí doma se dalo krájet a já raději utíkala ven. Bod zlomu nastal, když nás navštívila naše dcera Kateřina se svým čtyřletým synem Honzíkem. Jakmile otevřela dveře, zděšeně couvla a odmítla vzít malého dovnitř, protože by z toho dusivého zápachu okamžitě dostal kašel.

Jaroslav sice vyšel s umazanýma rukama a tvrdil, že pro ně zrovna renovuje krásný stolek, Kateřina ho však rázně odbyla s tím, že ten nábytek bude smrdět ještě rok. Když odjela, zůstala jsem stát na chodbě a rozplakala se bezmocí. Jaroslav byl tak zaslepený svým koníčkem, že neviděl, jak nám ničí život a vztahy s rodinou.

Rozhodla jsem se jednat

Když mi manžel na mé prosby, aby si pronajal nějakou dílnu, odsekl, že za žádný nájem platit nebude, a pokud se mi to nelíbí, můžu jít, pohár přetekl. Druhý den, když odešel na bleší trh hledat další úlovky, jsem zavolala Kateřině, sbalila si věci a na kuchyňském stole nechala dopis.

Napsala jsem mu, že odcházím k dceři a nevrátím se, dokud z domu nezmizí poslední plechovka chemie a starý krám. U dcery jsem strávila dva týdny. Jaroslav nejdřív trucoval a poslal jen zprávu, že komodu dokončil, ale nakonec jeho hrdost ustoupila a po čtrnácti dnech mi zavolal s tichým, kajícným hlasem.

Návrat do čistého domova

V telefonu se mi omluvil, přiznal své sobectví a slíbil, že všechno přestěhoval do prázdné stodoly souseda Jindřicha, kde si zařídil novou dílnu. Když mě dcera ráno přivezla domů, dům byl dokonale vyvětraný, čistý a uprostřed obývacího pokoje stála jen ta nádherně zrenovovaná předválečná komoda.

 „To je pro tebe na tvá klubíčka a šití,“ řekl mi Jaroslav tichým hlasem a dodal, že se v tom všem jen trochu ztratil. Silně jsem ho objala. Důchod je těžké období a on jen potřeboval pocit užitečnosti. Nyní mu s radostí chystám kávu do termosky, kterou mu nosím do jeho nového království u Jindřicha.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články