Jitka (51): Manžel se začal vytrácet z domu. Bála jsem se, že je v tom milenka, ale pravda byla jiná

Nikdy jsem si o svém manželství nemyslela, že je dokonalé, ale pořád jsem měla pocit, že se známe. Po dvaceti letech už člověk nečeká velká překvapení. Jenže posledního asi půl roku se věci začaly měnit. Nešlo o nic konkrétního. Jen manžel se začal vytrácet z domu. Občas přišel později, občas řekl, že si potřebuje něco vyřídit. Na otázky odpovídal neurčitě.

Sára (26): Jsem v šoku. Dozvěděla jsem se, že máma žila roky dvojí život a táta to tušil

Náznaky nedávaly smysl

Nejdřív jsem si myslela, že má jen špatné období v práci. Pak ve mně ale hlodal ten známý strach, který asi zná každá žena: že je v tom někdo jiný. Nechtěla jsem dělat scény. Jen jsem měla pocit, že přicházím o něco, co bylo naše. A hlavně o důvěru.

Když jsem se ho zeptala, proč je pořád pryč, jen mávl rukou, že o nic nejde. Ta věta mě rozhodila snad víc, než kdyby řekl něco horšího. Začala jsem si všímat detailů. Na oblečení měl někdy skvrny od něčeho, co nevypadalo jako z práce. Byl unavený, ale jinak než obvykle. A hlavně byl klidnější. A já si vybavila všechny ty historky o tom, jak milenky muže mění.

Jednou jsem našla v koši zmačkanou vstupenku. Nebyl to účet z restaurace ani potvrzení z benzínky. Byla to účtenka z výtvarných potřeb. Nedávalo mi to smysl. Co by si kupoval ve výtvarných potřebách? Nebo snad jeho milenka byla umělkyně?

Matěj (36): Každý jsme si našli nový koníček, abychom stmelili náš vztah. Byl to opravdu hloupý nápad

Styděl se sám za sebe

Když jsem se ho zeptala, zatvářil se, jako by ho někdo chytil při něčem zakázaném. Očekávala jsem všechno. Úlet. Nějakou hloupou lež. Místo toho z něj vypadlo něco, co jsem nečekala ani omylem. „Chodím na kurzy kresby. A o víkendech někdy jezdím na plenéry. Myslel jsem si, že bys to nepochopila. Je to takový… zženštilý. Ale mě to baví.“

Seděla jsem tam a měla pocit, že jsem o manželovi nevěděla vůbec nic. Ne proto, že by mi byl nevěrný, ale proto, že se přede mnou bál být sám sebou. To mě zasáhlo nejvíc. Další dny byly zvláštní. Nebyla jsem naštvaná, jen zmatená. Zjištění, že přede mnou netajil jinou ženu, ale něco takhle banálního, protože se styděl, bylo bolestivé.

Možná to byl začátek něčeho nového. Možná konec toho starého. Ještě nevím. Ale jedno je jisté: největší šok v manželství nemusí přijít z toho, co si člověk představuje. Někdy přijde z místa, kde by ho vůbec nehledal.

Marcel (43): Dceřin drahý kroužek odhalil trhliny v našem manželství. Ale že to skončí takhle špatně, jsem nečekal

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].