Dana (67): Pronajala jsem pokoj mladé studentce, abych si přivydělala k důchodu. Zničila mi byt a udělala mi ostudu před sousedy

Příběhy o životě: Pronajala jsem pokoj mladé studentce, abych si přivydělala k důchodu. Zničila mi byt a udělala mi ostudu před sousedy
Zdroj: Freepik

Finanční nouze dohnala Danu k těžkému kroku: pronajala pokoj ve svém bytě studentce. Vidina klidného přivýdělku se však rychle změnila v noční můru. Místo pomoci přišla arogance, hluk a ztráta soukromí. 

Jana Jánská
Jana Jánská 19. 09. 2026 13:00

Nikdy by mě nenapadlo, že se ve svých sedmašedesáti letech budu ve vlastním bytě cítit jako cizinec. Přes čtyřicet let jsem si budovala domov v útulném bytě, kde jsem po smrti manžela našla klid a bezpečí. Jenže s rostoucí inflací a zdražováním energií mi důchod přestal stačit. Když už jsem musela šetřit i na jídle a lécích a reálně mi hrozilo, že nebudu mít na zaplacení složenek, musela jsem udělat těžké rozhodnutí. S pomocí vnuka jsem vystavila inzerát na pronájem jednoho pokoje.

Pronajala jsem pokoj

Brzy se mi ozvala Klára, tichá a skromná studentka, která prý hledala klidné místo na učení a práci. Působila velmi sympaticky, a tak jsme podepsaly smlouvu a ona mi zaplatila první nájem ve výši šesti tisíc korun.

První dny byly opravdu bezproblémové, Klára se chovala slušně a skoro jsem o ní nevěděla. Věřila jsem, že jsem našla ideální řešení své finanční tísně a že brzy zase získám zpět své soukromí.

Noční můra začala nenápadně

Všechno se změnilo hned druhý víkend. Bytem začala dunět hlasitá hudba a ozýval se hrubý mužský smích. Celou noc jsem oka nezamhouřila a ráno v koupelně potkala cizího polonahého mladíka, který mě bez pozdravu přešel.

Brzy se situace opakovala téměř denně. Klára si vodila domů hlučné návštěvy, z lednice mi mizelo jídlo a v koupelně byl neustále nepořádek. Navíc se na mě sousedky, paní Květa a paní Hana, začaly dívat skrz prsty a šeptat si za mými zády.

Drzá reakce

Když už byl hluk neúnosný a já se cítila jako služka ve vlastním domě, odhodlala jsem se s Klárou promluvit. Poprosila jsem ji, aby respektovala můj klid a nebrala si mé věci. Ona se mi ale jen vysmála do očí.

„Platím za pokoj, můžu si dělat, co chci. Jak se vám to nelíbí, najděte si někoho jiného,“ odbyla mě drsně. Její arogance mě naprosto paralyzovala a já se zmohla jen na tichý ústup do svého pokoje.

Izolace a stud

Můj život se proměnil v peklo. Začala jsem se vyhýbat sousedům a ven jsem chodila jen brzy ráno nebo pozdě večer, abych nemusela čelit jejich zvědavým pohledům.

Když mi telefonovala dcera, která žije s rodinou v Praze, ze samého studu jsem jí nic neřekla. Raději jsem zalhala, že jsem jen unavená z podzimního počasí, než abych přiznala, že jsem ztratila kontrolu nad vlastním bytem a nechala se terorizovat mladou podnájemnicí.

Bezmoc a touha po klidu

Dnes už se ani nepokouším s Klárou bojovat a raději tiše trpím. Většinu času trávím zavřená ve svém pokoji s puštěným rádiem, abych neslyšela ten neustálý hluk z chodby.

Sice mám díky jejím penězům zaplacené všechny poplatky, ale cena, kterou za to platím, je příliš vysoká. Ztratila jsem klid, domov i vlastní důstojnost a vůbec nevím, jak z tohoto začarovaného kruhu ven.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články