Jarmila má syna Standu, se kterým moc nevychází. Od sousedů se dozvěděla, že syn obešel několik sousedů a uvrtal je do nákupu akcií. Jenže fondy zkrachovaly a na Jarmilu se obracejí sousedi, kteří přišli o peníze. Jarmila se velmi stydí.
Asi se budu muset odstěhovat do jiného města. Nic jsem neudělala, a přesto jsem terčem svých sousedů. Zlobí se na mě. A já ani nechápu, za co.
Výchova syna se mi zřejmě moc nepodařila
Před rokem jsem ovdověla, ale syna jsme s manželem vychovávali společně. Standa byl ve škole premiant. I na střední škole mu šlo učení dobře. Pak syn odjel na rok do Ameriky na výměnný pobyt ve třetím ročníku. Vrátil se jako vyměněný. Drzý, arogantní, a my měli s manželem pocit, že nám ho tam snad vyměnili. Ani vděku za to, že jsme zaplatili za jeho pobyt nemalé peníze, se nám nedostalo.
Standa odmaturoval a odstěhoval se do Prahy. Pronajal si byt a začal dělat finančního poradce. Asi se mu dařilo, jelikož když přijel na návštěvu, ukazoval nám fotky z různých koutů zeměkoule. Pokaždé přijel v jiném autě a chodil draze oblečený. Ale s manželem jsme cítili, že máme spíše formální vztahy. Zkrátka synovi narostlo sebevědomí a nás vnímal jako hlupáky.
Smutek a stud mi dává zabrat
Když byl manžel nemocný, syn jezdil na návštěvu častěji. Ale nikdy se u nás dlouho nezdržel. Pobyl tak čtvrt hodiny a zmizel. Ale jeho auto stálo před domem dál ještě několik hodin. Myslela jsem, že chodí za kamarády. Pak manžel zemřel. Syn za mnou jezdil i dvakrát týdně a já byla ráda. Ale opět byla jeho návštěva jen formální a brzy mizel.
„Kampak chodíš? Auto ti tu stojí do večera, ale u mě jsi necelou půlhodinu. To tady máš nějakou slečnu?“ vyzvídala jsem na Standovi. Syn se usmál a odpověděl mi, že si partnerku rozhodně nebude hledat na vesnici. Že chce moderní ženu z města. Jenže odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.
Sousedi mi řekli, co můj syn provádí
„Jarmilo, ten tvůj vykutálený syn tady na vesnici udělal docela zlo. To se za něj ani trochu nestydíš? Okradl asi deset lidí z vesnice a teď jim nezvedá telefony,“ prozradila mi sousedka. Prý mi lidi nemohou přijít na jméno. Standa totiž uvrtal do nějakého nákupu akcií pár lidí z vesnice. Fond zkrachoval a lidi přišli o své peníze.
Smutné je, že ani nevím, čím se můj syn živí. Vím, že je finanční poradce, ale nerozumím tomu, co dělá. A už vůbec netuším, že své obchody sjednával i u nás na vesnici. Je mi líto, že soused přišel o sto tisíc, stejně jako jiná sousedka. Ale co s tím mám dělat? Jde to za Standou. Ale mně asi nezbyde nic jiného, než se odstěhovat pryč. Protože ty výčitky, když jdu nakoupit nebo vystrčím hlavu z domu, dlouho neunesu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected]