Evelína (39): Vesnice udělala z mého muže alkoholika. Nasává při práci i večer v hospodě a vydává to za pitný režim

S Eduardem jsem deset let a poslední dva roky už mám plné zuby jeho kamarádů a jejich večerních dýchánků. Bez alkoholu totiž manžel nefunguje.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (58): Divím se sousedce, že nalévá pivo svým nezletilým dětem. Podle mě z nich vychovává alkoholiky

Začátky byly pozvolné a nenápadné

Když jsme s Edou začali po svatbě žít, byli jsme oba abstinenti a milovníci cyklistiky. Každý víkend jsme nasedli na kolo a najeli minimálně sto kilometrů denně. To byl život, který jsem měla ráda a který jsem si vybrala. Jenže vesnice manžela změnila. Rok po svatbě jsme koupili starší dům, předělávali ho a využívali ochoty sousedů. A to byl kámen úrazu.

Na vesnici se zkrátka pije. Při práci pivo a večer chodí chlapi do hospody. Na tento rituál jsem si nikdy nezvykla. „Lásko, pokud chceme, aby nám sousedi pomohli, musím s nimi držet basu. Jsou šikovní a jejich cena je poloviční oproti tomu, co bychom zaplatili za práci nějaké firmy,“ říkal hned od začátku Eda. Souhlasila jsem, ale to pití mi lezlo na nervy.

Mohlo by Vás zajímat:

Táňa (27): Tvrdil mi, jak mě miluje. Ráno jsem ale jeho boty našla u jiného stanu

Šest piv za den není žádný problém

Poslední dva roky Eduard pije denně. Dopoledne při práci zvládne dvě piva. „Ale to není na opití, to je na žízeň. Nemám rád sladké nápoje a pivo je dobrá alternativa. Tak klid a nehledej problém tam, kde není,“ vysvětlil mi Eduard. A já tomu věřila. Něco na jeho slovech bylo.

Jenže před večeří měl v sobě už piv šest. Když jsme grilovali, poslal do žaludku další dvě. A když šli kolem sousedi, pozval je ke stolu a vytáhl slivovici. Toto posezení většinou končilo beze mě. Nesnáším průpovídky přiopilých chlapů, a tak jsem šla spát. Eduard se nikdy neopije tak, aby o sobě nevěděl. Vlastně je vtipný a vypadá normálně, jen to z něho táhne.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (42): Musela jsem změnit svůj život. Nechtěla jsem dopadnout stejně jako můj otec alkoholik

Chci zpět svého abstinujícího manžela

„Edo, zamysli se nad sebou, jezdíš si kupovat pivo ne jednou, ale dvakrát týdně. A to kupuješ celou basu. To není normální. Nejde o to, že to z tebe neustále táhne, jde i o zdraví. Tvoje játra asi nadšená nejsou. Máš rodinu. Máš děti. Zatím máš i řidičský průkaz, tak se sebou něco udělej, ať to tak i zůstane,“ uzavřela jsem monolog. Eduard to okamžitě otočil do vtipu.

Využil toho, že jsou děti v družině a ve školce, hodil si mě přes rameno a skončili jsme v posteli. Jako vždy. Náš problém nemá řešení. Manžel svou lásku k alkoholu bagatelizuje a já nechci vyvolávat hádky. Chci klid, chci spokojenou rodinu, kterou vlastně mám. Jen bohužel manžela, který má dva metry a vypije několik piv denně. Stejně jako všichni sousedi kolem. Možná by nám bylo líp ve městě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (68): Teprve dnes vidím, jak špatná matka jsem byla. Bojím se, že zůstanu na stará kolena opuštěná