
Ludmila na dvoudenním školení zjistila, že mnoho žen žije dobrovolně v celibátu. Jsou spokojené a šťastné. Zjištěná skutečnost Ludmilu šokovala. Sama se svou nedobrovolnou samotou trápí.
Byla jsem zaměstnavatelem vyslána na dvoudenní školení. Nechtělo se mi. Nemám ráda hotely a formální řeči. Nicméně sklenka vína dokáže rozvázat jazyk, jak jsem zjistila.
Nedobrovolná samota mě ničí
Před třemi lety jsem se rozvedla. Spíše manžel se mnou. Neodolal kouzlu vábení mladší kolegyně. Už dva roky před rozvodem naše manželství bylo zvláštní. Neměli jsme mezi sebou žádné intimnosti. Manžel se mi neustále omlouval, že má náročné období v zaměstnání nebo že má v sobě vnitřní stres. „Promiň, nemám na to ani pomyšlení,“ pokaždé manžel zašeptal.
Jak se později ukázalo, nebylo to ani jedno z toho. Byl zamilovaný a sprostě se mi vyhýbal. Oddaloval nevyhnutelné. Stejně to časem prasklo. Stejně se mnou nechtěl být. Jen nedokázal udělat rázný krok. Náš jediný syn žije v Austrálii, a tak jsme se rozvedli důstojně a spravedlivě. Oba jsme si pořídili byt v centru a dům, který jsme vybudovali vlastníma rukama jsme prodali. Z manželství jsem odešla jako bohatá žena a je mi to k ničemu. Jsem smutná, opuštěná a osamocená.
Neumím být sama, v tom to je
Po pár měsících jsem zjistila, že neumím být sama. Potřebuji vedle sebe lidi, o někoho se starat. Prázdný byt mi nedělá dobře. Pokoušela jsem se seznámit, ale laťka je nastavená příliš vysoko. Ač mě bývalý manžel nakonec zradil, manželství dosud považuji za hezkou dobu ve svém životě. Bývalý manžel je chytrý muž, empatický a podporující. A tak jsem sama a snažím si zvyknout.
Na školení jsme skupinka osmi žen seděly u stolu a daly jsme si víno, které nám rozvázalo jazyk. Nejprve byla témata formální, ale později se stočila k našim životům. Překvapilo mě, že jen dvě ženy ze skupiny byly vdané. Ostatní byly rozvedené a k mému velkému překvapení žily sami. A nehodlaly na svém životu nic měnit.
Dobrovolný celibát u většiny žen
Všechny do jedné souhlasily s tím, že jim jejich život vyhovuje. Nechtějí si s novým mužem komplikovat život. Rády chodí mezi lidi, za kulturou nebo jezdí na výlety. Rozhodně nesedí doma a nekoukají do zdi. Žijí aktivní život, ale ze svého života škrtly intimní sféru a muže. U intimností je to prý otázkou času, než člověk přestane vnímat potřeby. A ony jsou samy několik let a na sex nemají chuť vůbec.
Já jsem evidentně jiná. Ráda bych našla muže, se kterým bych časem začala žít. Ráda se starám. Ráda uléhám do postele a mám po svém boku muže. Vnímám, že mě samota ubíjí. Necítím se v ní dobře. Poslední dva roky hodnotím jako dobu temna. Nezvykla jsem si. A čím dál tím víc doufám, že budu ve svém hledání úspěšná. A kolegyň ze školení je mi vlastně líto. Nevěřím, že to v sobě mají tak, jak prezentují na venek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].