Daniel (38): Pouštět ohňostroj z balkonu měl být geniální nápad, který se ale vymkl kontrole. Na tu hrůzu nikdy nezapomenu

Silvestr měl být poklidný. Předpověď hlásila déšť se sněhem a vítr, takže představa trmácení se s dětmi na náměstí nebo k rybníku padla rychle. Místo toho jsme se rozhodli strávit večer doma. Manžel koupil malý ohňostroj, jen pro nás. Myšlenka, že ho odpálíme z balkonu, se zdála být geniální v momentě, kdy jsme to plánovali – nikam nemusíme, žádné boty, žádné bundy. Jen bezpečně přehodíme rachejtle přes zábradlí a budeme se kochat světelnou show.

Mohlo by Vás zajímat:

Natalie (31): Můj milenec se odplížil na Silvestra od rodiny, aby mě mohl vidět. Pak zazvonila u dveří jeho manželka

Bylo na čase pouštět rachejtle

Večer probíhal klidně, možná až nudně. Děti seděly na gauči s talířky chlebíčků, televize tiše hrála nějaký starý silvestrovský pořad a já se snažil nevnímat tikání hodin. Trochu jsme s manželkou a přáteli popíjeli a těšili se na půlnoc. Když konečně přišel čas, děti už skoro spaly, ale přemluvili jsme je, aby vyšly na balkon s námi.

Byl tam mráz, který se nám zakusoval do tváří. Manželka postavila ohňostroj na kovový stůl. Všechno jsme zkontrolovali. Všechno se zdálo v pořádku. Mělo to být jednoduché – jedna zápalka, pár kroků zpátky a pak už jen obdivné „wow“. Jenže sotva jsem zažehnul knot, okamžitě jsem si všiml, že plamen přeskakuje. Někde něco prasklo. Ne takové to typické prasknutí, jaké k ohňostroji patří, ale hlubší, zlověstné. Najednou se všechno dělo moc rychle.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (23): Nejlepší kamarádka mě na Silvestra pozvala do Londýna. Skvělou párty pokazila vyznáním lásky

Zapálili jsme plot

Místo toho, aby světlice vystřelily do nebe, ohňostroj explodoval do stran. Jedna z rachejtlí se odrazila od zdi a přeletěla nám těsně nad hlavami. V tu chvíli jsem viděl jen děti, které křičely a kryly si obličej. Další světlice proletěla balkonovým zábradlím a zmizela v parku pod námi. Kouř, zápach střelného prachu a chaos mě obklopily jako špatný sen.

A pak to přišlo. Ten moment, který mi dodnes zní v uších. Nejdřív křik. Pak pláč. A nakonec pohled dolů. Rachejtle se zachytila v živém plotu před domem. První plamínek vypadal nevinně, skoro komicky. Ale vítr udělal své. Plameny se i přes jemné mrholení začaly šířit. Měl jsem pocit, že svět ztichl, zatímco jsem stál na balkoně, neschopný pohybu. Oheň pohltil keř a rychle postupoval směrem k zaparkovaným autům. „Zavolejte hasiče, dělejte. Tohle je problém.“

Sebral jsem děti a manželku a utíkali jsme pryč, zatímco sousedé vybíhali ven v pyžamech. Celý dům se probudil. Oheň naštěstí uhasili hasiči dřív, než se dostal k budově, ale pohled na zuhelnatělé zbytky keřů mi bude připomínat tu noc navždy. Na dveřích výtahu visel vzkaz od sousedů: „Příště raději prskavky.“

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (21): Dřív jsem se na Silvestra těšila. Po kamarádčině zradě už se mi nechce nic slavit