Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Radek si myslel, že bude na Silvestra jako každý rok sám. Že bude pěkně v klídku sedět u televize, jíst chlebíčky, co mu donesla dcera, vypije láhev vína a v půl noci si odechne, že je poslední den v roce za ním. Vnučka měla ale jiné plány...
Letošní Silvestr byl ten nejbáječnější a svým způsobem i nejdojemnější, který jsem v životě prožil. Za vše může má vnučka, hodilo se jí totiž do krámu, aby zůstala na Silvestra u mě. Jsem roky vdovec, žiji sám ve velkém bytě, a tak jsem souhlasil. Jenže nebyla sama, přenocovala u mě se svými třemi kamarádkami!
Anetka mě překvapila
Žiji necelých pět minut chůze od své dcery a její rodiny, přesněji v bytovce ve vedlejším vchodu. Asi týden před Silvestrem se za mnou zastavila vnučka a jako hotovou věc mi oznámila: „Dědo, nechci jet s našima k tetě, je tam šílená nuda. Letos zůstanu u tebe, to mi naši dovolí. Jo, a ještě by přišly kamarádky...“
Nejdřív jsem si myslel, že slyším špatně, ale ona pokračovala: „Všichni rodiče to dovolí, už jsme je trochu prokleply. Všichni si tě pamatují jako místostarostu, váží si tě,“ sdělila mi ta vykutálená potvůrka. Upřímně mě to zaskočilo, pobavilo a trochu i dojalo. Anetka byla skvělý stratég a taktik. Když viděla, že nejsem okamžitě proti, dodala: „No navíc nebudeš sám! Super plán, ne?“
Zahrál jsem i na kytaru
A tak se mi poslední den v roce „nastěhovaly“ do bytu čtyři vichřice – rozesmáté, hlučné, vyfešákované s tunami různých lahůdek od starostlivých maminek. „Radku, dáte si s námi pizzu?“ křičela už od dveří jedna z „dorostenek“ a podávala mi krabici.
„Aneta říkala, že umíte hrát na kytaru, já hraju taky, tak jsem si ji přinesla,“ pokřikovala další slečinka a mávala pouzdrem od kytary a hlásila, co vše umí hrát. „Trénovala jsem i nějaké trampské, ty budete umět. A holky je znají z táborů…“ dodala. Musím přiznat, že jsem v duchu zajásal. Že bych si zahrál o Silvestru na kytaru a doprovázely mě čtyři mladé slečny, se mi ani nesnilo!
Ráno mě čekalo překvapení
Ty čtyři holky mi zakázaly zapnout televizi, prý jsou tam jen blbosti. Hrály jsme deskové hry, snad desetkrát zpívaly Tři kříže, Bednu od Whiskey, Dej mi víc své lásky a další táborákové hity mého mládí. Poprvé jsem pil matcha latté s ovesným mlékem a nápoj kombucha, který jedno z děvčat vyrábí. Překvapilo mě, že žádná ke mně nepropašovala alkohol a dokonce odmítly i bublinky na připití, prý to slíbily doma. Byla to neskutečná pohoda.
Ráno jsem dostal lívance s ovesnými vločkami, to zelené cosi s příchutí žabince jsem odmítl. Holky u mě ještě celé dopoledne „chillovaly“. Zpovídaly mě, co mé první lásky, jaké to bylo na vojně a žít za komunismu. Po letošním nepřekonatelném Silvestru jsem naprosto změnil pohled na mladou generaci – jsou sice více citliví a přemýšliví než my, ale možná díky tomu udělají svět lepším. Jsou velmi chytří, mají přehled, o vše se zajímají a mají to v hlavě srovnané. Jsem na vnučku pyšný, je to skvělá mladá žena.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
