
Darina má pětiletého mexického naháče Ferdu. Je to hravý pes a miluje lidi. Dariny kamarádka Slávka je vždy ráda, když přijdou společně na návštěvu. Jenže poslední návštěva dopadla katastrofálně...
Na svoje chování nejsem pyšná, ale byla to automatická reakce. Prostě jsem jen chtěla bránit svého psího miláčka. Nic tak hrozného neudělal, aby se k němu matka mojí kamarádky zachovala hrubě.
Za dobré vztahy s kamarádkou jsem ráda
Slávka je fajn holka a známe se asi deset let. Slávka miluje psy, ale kvůli nepravidelné pracovní době si nemůže psího kamaráda pořídit. A tak kdykoliv se domluvíme na setkání, Slávka dodává: „A koukej vzít s sebou Ferdu. Těším se, až si ho pomazlím a zablbneme spolu.“ I můj pes má Slávku rád. Ví, že pokaždé dostane nějakou dobrůtku.
Slávka bydlí v bytě. Tím, že Ferda nemá chlupy, je ideálním domácím mazlíčkem. Když se dostatečně se Slávkou vyblbnou, ulehne na pohovku, kde má kamarádka polštářky a deku. Zachumlá se a spí. My máme čas si popovídat a probrat drby.
Poslední návštěva s tragickou dohrou
Seděla jsem minulý týden u Slávky doma, když v tom se objevila u dveří její mamka. Pozvaly jsme ji dál a povídaly jsme si. Ferda ke starší ženě neustále čuchal. Když se Slávky matka zvedla k odchodu, Ferda rychle přiběhl, stoupnul si na zadní a zezadu začal čuchat k jejímu rozkroku. Ferdu jsem okřikla, ale to už bylo pozdě.
Slávky matka se prudce otočila a Ferdu vší silou nakopla. Ferda začal kňučet a utekl za pohovku. Vyskočila jsem a vykřikla: „Co to děláte? Jste normální?“ A bohužel jsem kamarádčině matce uštědřila políček. Během vteřiny jsem se lekla, co jsem to udělala. Ale bylo pozdě. Zlostně jsme na sebe koukaly a Ferda brečel za pohovkou.
To, co se stalo, nejde vzít zpět
Slávce jsem se omluvila hned po matčině odchodu. Ze vzniklé situace kamarádka nadšená nebyla a nechtěla stát na žádné straně. Prý ať si to vyříkám s její matkou sama. Vzala jsem Ferdu a jela k veterináři. Naštěstí Ferdovi nic nebylo. Jen měl evidentně naražená žebra. Horší bylo jeho bojácné chování po traumatickém zážitku.
Koupila jsem kytici a šla ke kamarádčině matce. Omluvila jsem se jí a projevila lítost. Očekávala jsem, že i ona bude litovat svého chování. Ale to se nestalo. Uraženě si vzala kytku a ještě mi vyčetla, že je můj pes nevychovaný. Pro sebe jsem v dané věci udělala maximum a zbytek odnese čas. Musím na toho mého sprosťáka dávat pozor v přítomnosti žen.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].