Facebook
Instagram
Těhotenství je jedním z nejkrásnějších období každé ženy. Řada z nich však zažívá velký strach o zdraví svého budoucího potomka, ovšem nastávající maminky by měly myslet na to, že stres není vůbec zdravý. Může totiž vést až k autismu u dětí. Teď se ale na svět dostala nová studie, která poukazuje na to, že by se pomocí „dobrých“ bakterií dalo zabránit poruchám autistického spektra u ještě nenarozených dětí.
Průlomová studie se zabývá poskytnutím prospěšných bakterií vystresovaným matkám ve třetím trimestru. Patří mezi první ve svém oboru a naznačuje, že expozice bakterií během těhotenství ovlivňují neurodevozi plodu.
Pozor na stres
„To naznačuje, že bychom mohli vyvinout mikrobiální intervenci, která snižuje riziko neurodevelopmentálních syndromů, jako je autismus,“ uvedl pro timesnownews.com spoluautor studie Christopher Lowry, který je docentem na katedře integrativní fyziologie.
Podle autora studie Daniela Bartha, který je profesorem psychologie a neurovědy, dlouhodobý výzkum u lidí už dokázal, že stres u matek během celého těhotenství vyvolává systémový zánět. Ten však nezasahuje jen matky, ale i jejich plody, takže je rizikovým faktorem pro vznik autismu.
Profesor Barth také v rámci studie podal zvířatům, konkrétně vystresovaným potkanům, lék terbutalin. Ten běžně dostávají ženy, kterým hrozí předčasný porod, aby došlo k jeho oddálení. Ukázalo se, že potomci potkanů, kteří tento lék dostali, vykazovali syndrom podobný autismu, včetně sociálních deficitů a opakovaného chování. K tomu se přidaly i záchvaty, které byly velmi podobné epilepsii.
Důležité objevy
„Naší zásadní otázkou v této nové studii bylo, zda bychom mohli použít imunoregulační mikroby, abychom zabránili dlouhodobým důsledkům stresových látek v životním prostředí během těhotenství,“ uvedl další spoluautor studie Zachariah Smith.
Vědci ke zkoumání této studie použili krysy, které byly v mírném stresu a ve třetím trimestru dostaly lék terbutalin. Polovině z nich byla zároveň podána injekce „přátelské“ bakterie známé jako Mycobacterium, u které bylo v předchozích studiích zjištěno, že má trvalé protizánětlivé účinky na mozek.
Mláďata krys vědci začali testovat po dvou a čtyřech měsících. Testů bylo provedeno hodně a některé z nich zkoumaly i sociální interakce nebo opakující se chování. Výsledky jasně říkaly, že mláďata krys, jejichž matky byly vystresované a dostaly lék terbutalin, vykazovala chování podobné autismu.
Tím to ale nekončí. Krysy, které dostaly bakterie Mycobacterium, byly imunizovány – a to je velký objev. Výzkumníci však zatím nemohou posoudit vliv na epilepsii, která má tendenci projevovat se až později. Proto se experiment bude muset provést ještě jednou, s větším vzorkem a delší dobou pozorování.
Je potřeba další výzkum
Je zjištěno, že u lidí se autismus často projevuje společně s epilepsií. Asi 30 procent autistických jedinců přitom vykazuje epileptické příznaky, jako jsou záchvaty. „Mohlo by to být tak, že pokud budeme pokračovat v léčbě dále, mohli bychom také zabránit rozvoji některých případů epilepsie, ale je zapotřebí mnohem více výzkumu,“ řekl Lowry. Vědci ale zároveň upozorňují na fakt, že nevyvíjejí vakcínu na autismus, a že mikrobiální intervence zatím nemohou zvrátit poruchu u dětí, které ji již mají. Jejich studie však poukazuje na to, že podání takzvaných dobrých bakterií může hrát klíčovou roli při vývoji mozku plodu v děloze.
„Je to první mateřský zásah, o kterém vím, že se mu podařilo zabránit autistickému syndromu, včetně behaviorálních a sociálních aspektů. Pokud by to bylo možné aplikovat u lidí, byl by to opravdu velký úspěch,“ hlásí Lowry.
Těhotné ženy by prospěšné bakterie do těla mohly dostat za pomoci fermentovaných potravin, jako je například jogurt či zelí. Zapomínat by však neměly ani na blahodárný pobyt v přírodě. Samozřejmě, že je nutný ještě mnohem větší výzkum, ale i přesto tato studie otevírá dveře novým a nadějným prenatálním zásahům.
