Odbornice na válku generací Jana Počtová: Měli jsme mileniály za rozmazlené, dnes se tak mluví o generaci Z

Jana Počtová (45) na sebe upozornila nejen prací pro Českou televizi, ale především vlastní dokumentární tvorbou, jejíž prostřednictvím mapuje mezilidské vztahy.

Velkého ohlasu se dočkal především její celovečerní dokument Generace Singles věnovaný neochotě mladých tvořit páry. Neméně pozornosti si ale získal také její další celovečerní dokument Nerodič z roku 2017.

Jana Počtová tak má poměrně ucelenou představu o tom, jak fungují nejmladší generace v porovnání s těmi staršími a kde vznikají generační konflikty. „Nerozumí si ve všech odvětvích, která k životu patří,“ poukazuje dokumentaristka v Ženských tabu. „Jsou to třeba partnerské vztahy. Moje babička, která se narodila za Rakouska-Uherska, šla na první rande s dědou v doprovodu sestry,“ vybavuje si žena, která sama musí čelit mnoha předsudkům. Ve 44 letech totiž porodila své první dítě.

Trans žena Daniela Špinar o intimním životě: Proč si nenechala operovat pohlaví a jací muži ji vyhledávají

Doba se zrychluje a propasti se prohlubují, říká Jana Počtová

Z toho, co jsi točila, mě mimo jiné zaujal cyklus Naše generace o rozdílech mezi generacemi. Ty se hodně zajímáš o dění kolem sebe. Co jsi zjistila, že už přestává být v dnešní době tabu?
To je strašně složité. U mladších generací už pomalu přestává být tabu spousta věcí - od LGBT, přes různé formy vztahů až po klimatické změny. Mladá generace je hodně otevřená, ohleduplná. Pro starší je to složité, protože vyrůstali v úplně jiném světě. Všechny ty věci jsou pro ně nové a starší mozek se jim hůře přizpůsobuje. Věřím, že pro mladou generaci je málo věcí tabu. Za 30 let možná nebude rozumět věcem, které přijdou a převezme je nová generace, takže je to takový začarovaný kruh, kdy nové věci vždycky patří mladým lidem.

V čem jsme jiní? V čem si generace nerozumí, v čem se nechápou? Ať už jsou to vztahy, nebo přístup k práci.
Já vždycky uvádím tenhle příklad - když jsem byla ve věku, kdy má člověk pocit, že může hýbat světem, tak tady bylo úplně nové slovo mileniálové. Ti mi přišli jako malé děti, tak trošku rozmazlené, co už všechno dostaly, narodily se do de facto svobodného světa a fungoval u nich přístup k technologiím. A dnes sleduju, že ti mileniálové mají úplně stejný pocit z generace Z. Takže je to nekonečný kruh. A v čem si nerozumí? Ve všech odvětvích, která k životu patří. Jsou to třeba partnerské vztahy. Moje babička, která se narodila za Rakouska-Uherska, šla na první rande s dědou v doprovodu sestry. To byl rok 1920 nebo 1930?

Někdy za První republiky.
Možná později, protože to bylo před válkou. A vidíte, neuplynulo ani 100 let a představte si, že by dneska někdo šel na první rande s mladším nebo starším bráchou. To je nepřístojné. Ty generace se zrychlují díky tomu, jak se zrychluje doba. Když si jenom vezmeme, kolik informací musely v jeden okamžik zpracovat třeba lidé narození v dřívějších ročnících, a kolik musíme my, když si jen stoupnete na ulici. Kolik jsme schopní paralelně přečíst reklam, nápisů, které na vás útočí. Tím se doba zrychluje a samozřejmě se zvětšují i propasti mezi generacemi.

GLOSA: Pomoc, bude mi třicet! Proč mileniály tolik děsily tři křížky na krku? Mohou za to Beverly Hills a Sám doma

Dříve by rozvedená žena sama nepřežila, tvrdí Jana Počtová

Já bych se chtěla zaměřit na vztahy, protože tys o vztazích dost točila, ať už to byl Nerodič o rodičovství, nebo Šťastně až na věky o nových formách partnerství. Jsou mladší generace - ať už generace Z nebo mileniálové, to znamená ročníky 1980 a výš - odvážnější a více komunikují své potřeby?
To si netroufám říct, ale odvážnější asi ne, protože mají možnost o tom mluvit a nic se jim nestane. Kde je tedy ta odvaha oproti tomu, kdy jste za to mohli jít do kriminálu nebo vám to minimálně zničilo sociální vazby? Dříve se člověk bál říct, že je gay nebo že má rád něco jiného, než byl průměr, takže nevím, jestli jsou odvážnější, nebo jenom mají to štěstí, že o tom mohou otevřeně mluvit.

A co rodinný život? Lpěly na něm starší generace víc? Nebo se nám jenom zdá, že dnes na něm lidé nelpí?
To je samozřejmě otázka... Kdyby se v dobách našich babiček chtěla žena rozvést, tak by nebyla schopná přežít sama - finančně ani sociálně - takže rozvod nepřicházel v úvahu. Dneska už to možné je a najednou máme v městech, jako je Praha, padesátiprocentní rozvodovost. A teď je otázka - nerozváděli se ti lidé dříve kvůli tomu, že byli šťastnější, že byli schopnější formovat vztahy, nějak je udržet, byla tam lepší komunikace, nebo to jen nebylo možné a dneska, protože to možné je, tak je lidskou přirozeností mít více vztahů? Já na tohle neumím odpovědět. Myslím si, že by to bylo na seriózní výzkum, ale pravděpodobně se ukazuje, že když máme možnosti, tak je využíváme.

Ty jsi tady otevřela i samu sebe. Tobě se narodilo dítě ve 44 letech. Schytávala jsi kvůli tomu nějaké hejty? Protože to je další velké téma. Často vídám, že lidé na sítích hejtují maminky, kterým už není 25 nebo 30 let.
Určitě jsem žádné hejty neschytávala, ale je pravda, že já tomu nechodím naproti. Fotky se synem postuju minimálně a lidi, kteří mě znají, jsou šťastní, protože vědí, že se mi podařilo něco, co jsem dlouho chtěla. A musím říct, že já jsem fakt matkou na plný úvazek, že z posledních deseti měsíců jsem pracovala asi jen měsíc a půl. A když pracuju, tak o pauzách, kdy Matouš spí. Já se ani moc nedostávám do společnosti, abych ty hejty poslouchala. Jsem šťastná a rozhodně mi to nikdo nevyčítá.

Co dalšího prozradila Jana Počtová v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Proč se v generaci mileniálů a Z rodí tak málo dětí
• O kauze, kterou rozpoutalo tragické úmrtí horolezkyně Kláry Kolouchové
• Jak a v čem ji posílilo mateřství
• V čem jí pomáhá víra v Boha
• Čeho se v životě nejvíc bojí