Jak slepit vztah po nevěře? Je potřeba vybudovat nové základy, nabádá expertka na milostné trojúhelníky

Točí se o ní filmy, píší knihy, mluví se o ní a je mezi námi mnohdy daleko více a blíže, než bychom mnozí chtěli. Přesto je nevěra stále tabu. Bára Hlaváčková se na ni ve svém pořadu Ženská tabu podívala ze všech možných úhlů s expertkou na milostné trojúhelníky a certifikovanou koučkou Terezou Bánský.

Barbora Hlaváčková
Barbora Hlaváčková 29. 11. 2025 07:31

Nevěra se během života dotkne spousty z nás. Ať už se v jejím rámci ocitneme v pozici podváděného partnera, toho, kdo je nevěrný, nebo milence či milenky. Vzdor tomu všemu je nevěra stále tak trošku tabu a v české společnosti ne zcela tolerovaná.

O jejích příčinách, důsledcích a mechanismu si proto moderátorka Bára Hlaváčková popovídala v pořadu Ženská tabu s expertkou na milostné trojúhelníky Terezou Bánský. „Nevěra je důsledek něčeho, a teď je otázka čeho. Vždycky je to ale volání po změně. Něco mi v životě - ať už osobním, nebo partnerském - nevyhovuje a nevěra je médium, skrze které dojdu k tomu, že potřebuji život přeskládat,“ otevírá složité téma certifikovaná koučka, která také odhalila překvapivého viníka milostného trojúhelníku.

Co je to nevěra a proč vzniká

Je nevěra stále tabu - za zavřenými dveřmi nebo ve společnosti? Mně se totiž zdá, že se o nevěře hodně mluví, přesto je stále tabu...
Nevěra už není tabu v tom smyslu, že bychom o ní nemluvili, mluvíme o ní hodně, ať už v médiích nebo mezi přáteli. Máme kvanta literatury, filmů, kde to téma rezonuje. Kde ten dialog ale chybí, je ve vztahu. Nemluvíme o ní s partnerem a myslím si, že pod linkou toho je strach z tohoto tématu. Souvisí to také s tím, že máme strach pojmenovávat, co cítíme, co potřebujeme ve chvíli, kdy se ve vztahu začínáme nudit nebo v něm nejsme úplně spokojení. Máme strach mluvit o tom, že se cítíme osaměle nebo nás přitahuje něco jiného, o svých tužbách, fantaziích. Jednou z těch fantazií je, že toužíme po pevném bezpečném domově, ale zároveň po nějakém dobrodružstvím mimo něj. A dokud si tuhle dualitu nepřiznáme, tak nevěra zůstává ve stínu.

Co je vlastně nevěra a co flirt? Já tady mám citaci z Wikipedie. Ta říká, že nevěra je sexuální, respektive milostný poměr s partnerem mimo manželství nebo mimo jiný dlouhotrvající vážný vztah. To mi připadá jako strašně zjednodušená definice.
Naše duše je komplexnější a složitější než definice na Wikipedii. A co to tedy je nevěra? To je dobrá otázka a je potřeba, aby si každý pár definoval, co je pro něj přijatelné, co je ještě v pohodě, a co už ne. Kde má hranici důvěry a hranici nevěry. Já opravdu potkávám lidi, kteří mě budou přesvědčovat, že to byl jenom orální sex, a to není nevěra. A pak je někdo, kdo absolutně nepřijímá poslané srdíčko v mobilu. Ta citlivost na to je velmi individuální, každý to má úplně jinak a je potřeba si to říct.

Takže zase komunikace, jestli už třeba dlouhodobé textování může být nevěra, anebo je to úplně v pohodě. No, a teď se dostaneme k tomu, proč lidé podvádějí. Vy už jste to nakousla, že jim třeba něco chybí, že po něčem touží. Tak jaké jsou důvody, proč lidé podvádějí třeba i partnera, kterého milují?
Těch důvodů je strašně moc. Já se naučila, že nevěra je důsledek něčeho, a teď je otázka čeho. Vždycky je to volání po změně, něco mi v životě - ať v mém osobním, nebo partnerském - nevyhovuje a nevěra je médium, skrze které dojdu k tomu, že potřebuji život přeskládat. Důležité je, jestli se mi podaří vypátrat, co mě do náruče někoho dalšího přitáhlo.

Jak poznat, že je partner nevěrný

Jak poznat, že je mi partner nevěrný? Nebo to nepoznávat a nepátrat?
Myslím, že pátrat a být nedůvěřivý je cesta do pekla. Je tam stres, je tam kontrola, to pro vztah není dobré, protože tam pak není důvěra. Na druhé straně není fajn, když mám nějaké indicie, něco zachytává moje intuice, tak dělat, že to nevidím. Myslím, že je dobré, když nás něco překvapí, tak se na to ptát. Pokud si moje partnerka pořídí sexy prádlo, tak to ještě neznamená, že má milence, ale zároveň, pokud mě to překvapí, tak se na to zeptám. A pokud se těch věcí v poslední době stane víc a já toho partnera dobře znám, tak dokážu poznat, že se něco děje.

Jaké věci to mohou být?
Těch symptomů může být hodně - začne víc jezdit na služebky, zvýší se významně sexuální aktivita doma, nebo naopak upadne, změní se nějaké rituály. Ptejme se, zkoumejme to, zabývejme se tím laskavě, bez nějakého osočování a zkoumání, protože tam pak vznikne prostor partnerovi říct: „Hele, něco se děje,“ a nějak to vyřešit.

Přesto všechno mám pocit, že i když to cítíme, občas máme nějaké signály, tak to nechceme vidět.
Je pravda, že když se s klienty, kterým do vztahu vstoupil někdo třetí a přicházejí s tou bolestí, ohlížíme zpět, vždycky uznají, že tam nějaké signály byly a že to jen nechtěli vidět, že měli strach. Je to strach čelit realitě, strach z toho, že se vztah rozpadne, takže dokud to není vyhrocené, tak to neřeším. Ale možná se tím ochuzujeme o příležitost ten karambol zmírnit nebo se ho vyvarovat.

Tereza Bánský o důvěře po nevěře

Dá se po nevěře znovu vybudovat důvěra?
Určitě dá. Otázkou je, jestli ti dva v primárním vztahu se rozhodnou spolu vybudovat vztah úplně nový, protože ten původní nevěrou zaniká, ten se zbortí. Ti dva se musí rozhodnout, že spolu chtějí zůstat, a pojmenovat si důvody, proč spolu chtějí zůstat, o které se pak mohou v těžkých chvílích při budování důvěry opírat a mít důvod, proč stojí za to tím vším projít. Ale jde to. Je to dlouhý, bolestivý proces. Důvěru ztratíme rychle a pak ji obnovujeme několik měsíců nebo let. Někdy možná ani ne do původní podoby.

Co takový známý oblíbený důvod: „Zůstaneme spolu kvůli dětem.“ To funguje, nebo ne?
Na to si každý musí odpovědět sám. Zůstat kvůli dětem je fakt silný důvod a spousta lidí se ho drží, protože si před sebou nedokážou obhájit, že by byli těmi, kdo udělají něco, co na děti bude mít dopad a budou tím trpět. Moje otázka je, jak moc tím dětem pomáhají, pokud jsou spolu jenom kvůli dětem a vlastně jen žijí pod jednou střechou. Tam se ptám, jestli je to pro ty děti to nejlepší? Co ony si z toho odnášejí? Takže pro někoho to fungovat může. Každý si ale musí rozhodnout, co je jeho motivace.

Teď otevřu téma milenky, milenci. Většinou jsou to ženy-milenky, na které se kouká skrz prsty, ale když se na to pak podíváme očima té milenky, tak ona mnohdy dlouhodobě čeká, trpí, protože mnohdy slyší něco, co je třeba úplně jinak.
To je strašně zajímavé, protože já často slýchám, že za to může milenka nebo ten třetí, kdo do vztahu vstoupí. Zamýšlím se proč? Protože když se na to koukneme z odstupu, tak strůjcem je nevěrný partner, a ten za to musí nést odpovědnost a udělat rozhodnutí. Nebo ho může udělat někdo v tom uskupení, ale ten, kdo tam přináší někoho dalšího, je nevěrný partner.

Právě, proto mi je té milenky trochu líto.
My se díváme jako na viníka na milenku, ale ona v tom má také těžkou roli. Je to někdo na čekačce, až to ten zadaný partner vyřeší, až se rozejde, až tady bude jenom pro nás. Přizpůsobuje se i v časových možnostech. Jedna klientka říká, mně zbývají drobky na stole. Dovolené, Vánoce a všechny důležité chvíle se dějí jinde a já jen vyzobávám, co zbude. Je to těžká role, je tam spousta těžkých emocí, je tam samota, je tam smutek, je to velký zásah do sebehodnoty. Já se klientům snažím ukazovat, že v tomto nejsou bezmocní, že i když jsem třetí, tak tam není bezmoc a i oni můžou udělat rozhodnutí, že z toho vystoupí a soustředí se třeba na to, že si vybudují kvalitní život mimo tenhle vztah, aby nebyli utopení jenom ve zmíněném vztahu, který není úplně funkční.

Co dalšího prozradila párová koučka Tereza Bánský v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou

  • O paralelních vztazích či rodinách a jejich odhalení
  • Zda je správné, když vám kamarádka prozradí nevěru vašeho partnera
  • O notorických nevěrnících
  • O polyamorii a otevřených vztazích

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Související články

Další články