Krize kojení v Česku: Dnešní maminky to nemají od koho odkoukat, tvrdí laktační poradkyně

Kateřina Šrámková se začala poradenství v tomto citlivém a stále ještě tabuizovaném oboru věnovat po vlastní velmi bolestné zkušenosti. „Když bylo synovi 14 dní, přišla jsem s ním natěšená k pediatrovi, že se dozvím, o kolik vyrostl, o kolik je těžší a jak je všechno zalité sluncem,“ svěřila se Báře Hlaváčkové. „Místo toho jsem si vyslechla větu, kterou do konce života nevymažu z hlavy. Dozvěděla jsem se, že když ho nedokrmím umělým mlékem, tak mi umře,“ otevřela velké téma dnešních čerstvých maminek.

Kojení je totiž stále tak trošku tabu. Na jedné straně odevšud slyšíme, jak je pro vývoj děťátka nezbytné, na straně druhé už během těhotenství dostávají nastávající rodičky od lékařů vzorky umělých mlék, jako by byla samozřejmost dát miminku ihned po porodu lahvičku. Maminky jsou tak z toho často velice zmatené.

S kojením jsou navíc spojené mnohé trable, které začínají už v porodnici, a vyústit mohou ve velmi nepříjemné zdravotní problémy. Jak jim předcházet a co by se mělo stran kojení v České republice zlepšit, i o tom se Kateřina, která se angažuje také v politice, rozpovídala v Ženských tabu.

Myslela jsem, že nejsem dobrá matka a dětem ubližuji, líčí své stavy po porodu Hana Hetlinger

Kateřina Šrámková o souboji kojení a umělého mléka

Proč je vlastně kojení v dnešní době tak velké a kontroverzní téma? Přitom je to něco přirozeného.
Jde o to, že není vidět, pořádně o něm ani neslyšíme. Ve společnosti se to nebere jako norma. Nežijeme ve velkých rodinách jako dříve, takže nevidíme, jak naše mámy kojily. V současnosti můžeme být čtyři roky s dítětem doma, což je absolutně skvělé, můžeme mu pomoct se vyvíjet, dříve to ale tak nebylo a ženy si musely nějakým způsobem pomoct, což bohužel vedlo k tomu, že krmily umělým mlékem. Proto nejsou současné maminky schopné pomoct dcerám a říct jim, co by měly dělat, aby v pořádku a dlouhodobě kojily a byly s tím spokojené.

Já mám pocit, že na jedné straně je tlak na kojení a říká se kojit, kojit, kojit, na druhé tu mám titulek Válka o kojení. České matky doplácejí na spory odborníků. Proč se to nazývá válka o kojení? Proč se o tom tak moc mluví? Proč se tak moc tlačí na to, aby to bylo vidět, protože říkáte, že dřív to tak vidět nebylo.
To je právě jedna strana. Často takhle tlačí laktační poradkyně, protože potřebují ukázat, že je to norma, že je to věc, která prospívá dítěti i matce a potažmo celé rodině. Jenže ta žena potřebuje podporu rodiny a ostatních, a to se moc neděje.

A ta druhá strana?
Na druhé straně nám do toho zasahují výrobci umělého mléka, kteří sponzorují lékaře, nemocnice, gynekologie. Žena pak od nich už v těhotenství dostane balíček, což je hezké - dostává dárečky, ale jsou tam vzorky tří různých umělých mlék, dudlíky, poukázky na sterilizátory, které, když se žena správně rozkojí, vůbec nepotřebuje. Takže jsou to věci, které by měly být spíš v záchranném balíčku. Pozor, neříkám, že umělé mléko je špatně, ale měl by to být záchranný balíček. Ne balíček, který dostanu jako první, protože v tu chvíli získám pocit, že tohle všechno potřebuju.

Jak celebrity řešily problémy při kojení: Leichtová nedá dopustit na tvaroh, Lounová odnaučila miminko kousat

Kateřina Šrámková o vlastní bolestné zkušenosti

Proč ses začala kojení věnovat až do té míry, že se z tebe stala laktační poradkyně?
Výborná otázka. Moje cesta byla dosti trnitá, já si jako správná maminka zařídila předporodní kurzy, na které jsem dotáhla i svého muže. To byl skvělý krok, muži se tam dozví nejen podporu pro sebe, ale i radu, jak po porodu pomoct ženě. A já si říkala, to bude krásné období. I porod byl, až na pár zádrhelů, super. A pak, když bylo synovi 14 dní, jsem s ním natěšená přišla k pediatrovi, že se dozvím, o kolik vyrostl, o kolik je těžší a jak je všechno zalité sluncem. Místo toho jsem si vyslechla větu, kterou do konce života nevymažu z hlavy a zásadně ovlivňuje i to, jak smýšlím nad příjmem jídla svého dítěte.

O co šlo?
Dozvěděla jsem se, že když ho nedokrmím umělým mlékem, tak mi umře. V té chvíli se mi zhroutil svět, nedokázala jsem vůbec reagovat, netuším, co se v ordinaci dělo. Vím, že mi nabídli, že ho můžu nakojit, převáží ho a řeknou mi, jestli je to na umělé mléko, nebo ne. A já, jak byla mimo, jsem ho samozřejmě nenakojila tak, jak bych měla, protože nejsem stroj. Byla jsem vynervovaná a kolem mě v čekárně spousta dalších maminek. Tak jsem se samozřejmě zhroutila a jediné štěstí bylo, že jsem měla předporodní přípravu, kterou jsem si sama zařídila a sama si našla kontakty, kdyby se náhodou něco dělo. Žádný lékař ani gynekolog mi dopředu neposkytl informace.

A co jsi tedy dělala?
Zavolala jsem své laktační poradkyni, která byla absolutně úžasná, přijela za mnou během ani ne šesti hodin. Po telefonu se mnou strávila tři hodiny, sama si vyřídila rodinu a přijela večer. Zvládli jsme mě psychicky uklidnit, nabrífovala partnera, co se děje a že ta situace není tak horká, jak horká by podle doktora měla být. Já ale byla tak vystresovaná, že ačkoliv jsme se bavily o tom, že není potřeba dokrmovat, tak jsme trochu dokrmily. Nicméně nedokrmovaly jsme lahvičkou, ale cévkou po prsu, aby se neničilo přisátí, za což jsem velice vděčná. Ani tenhle způsob není mezi lékaři moc známý.

A ty jsi pak byla schopná dál kojit.
Je to tak. Prošli jsme si pak i bojkotem, syn podstoupil stříhání uzdičky, protože to přisátí nebylo dokonalé, ale kojila jsem dlouhodobě a vybojovala to až do 3,5 let věku, což není pro každého. Každá žena a každé dítě má svoji cestu. Ale jsem vděčná za to, čím jsem si prošla, protože mě to posunulo k tomu, proč jsem se stala laktační poradkyní.

Denisa Pfauserová dcerku kojila i přes bolest: Vyplatí se vydržet, dnes ji dávám k prsu klidně každé dvě minuty

Kateřina Šrámková o opomíjeném poporodním období

K čemu všemu je laktační poradkyně dobrá? Jednak aby pomohla ke kojení, ale ty také přicházíš v období po porodu, které je dost přehlížené. Všichni věnují pozornost těhotenství, porodu, a pak má být najednou všechno zalité sluncem, což se ale často neděje.
My můžeme přicházet už dříve, právě na předporodní přípravy, a pak procházet celým procesem s tou ženou. Není to výhradně tak, že bychom přicházely až po porodu. Po porodu bohužel přicházíme už k problémům, v té chvíli si nás ženy volají, když už je za pět minut dvanáct.

Proč tomu tak je?
Spousta žen si myslí, že porodí a bude všechno zalité sluncem, že se poprvé podívají na miminko a budou vědět, ale ono to tak být nemusí. Zároveň přinášíme i podporu, a to nejen té ženě, aby získala zpátky ztracené sebevědomí, protože porod je psychicky i fyzicky náročná záležitost, a navíc je tam příliv hormonů. Žena je jako na horské dráze, a to může být náročné i pro muže. Takže my nepřicházíme jen proto, abychom pomohly s kojením, ale přinášíme i nadhled, snažíme se podpořit i muže, aby věděli, co mají dělat, aby dokázali ženám pomoct. Aby nezlehčovali problémy, které se dějí, a aby u žen nezačaly poporodní deprese nebo pokud začnou, aby věděli, jak v začátcích pomoci.

Aby si toho vůbec někdo všiml...
Ano, přesně tak. Aby byli prvním člověkem, který řekne: „Hele, něco je špatně, pojďme si nechat pomoct,“ nebo: „Pojďme to alespoň probrat s laktační poradkyní.“ Opravdu nestydět se mluvit o tom, co se děje. Nejenom v hlavě, ale i rodině. Často se stává, že maminky, tchyně, sestry vědí nejlíp, co se má dělat s miminkem, ale každá matka má jiný proces a nevyžádané rady znamenají obrovský tlak a kámen úrazu. To období je tak křehké, že jedna dobře míněná rada, ale špatně řečená, může mít za následek hlubokou depresi, která se později může podepsat i na výchově dítěte.

Za jízdy mi rostla prsa z neustálého kojení. Olga Lounová s roční dcerou absolvovala nejtěžší závod rallye v Africe

Poporodní péče je u nás stále mizivá, říká Kateřina Šrámková

Já se chci věnovat ještě jednomu velkému tématu. Mám pocit, že na kojení je v dnešní době velký tlak. My už zmiňovaly, že po porodu může být tlaků a výkyvů u žen spousta a do toho ještě: „Musíš kojit.“ Já mám někdy pocit, že nekojíš znamená zabíjíš svoje dítě, ale ne vždycky to jde hladce, není to tedy pro ženu další obrovská nálož?
Nálož to je. Kojení má spoustu překážek - od rozpraskaných bradavek až po vnitřní poranění a abscesy. Tam je v prvé řadě důležité s tou ženou komunikovat, vysvětlit jí, co se děje, proč se to děje, že například abscesy nemůžou děťátku ublížit. Všechno se dá řešit, jenom jde o to, aby lékař byl ochotný a laktační poradkyně věděla, co přesně se má dělat.

Z čeho ty potíže většinou pramení?
Často jde jen o špatné přisátí miminka, o to, že na začátku mamince nikdo nepomohl, a pokud pomohl, tak ta technika nemusela být dokonalá. Bývají tam v jejím důsledku i poranění, která nemusí být vidět - občas se stává, že jsou uvnitř prsou, ale bolí tak, že máte pocit, že vám odpadávají prsty u nohou. Je to utrpení, ale důležité je přijít s tím, kde je příčina, a vyřešit ji. Je to běh na dlouhou trať. Ale samozřejmě chápu, jsou situace, kdy už žena opravdu nemůže, a v té chvíli je důležité domluvit si s laktační poradkyní, jak to půjde dál. Často se stává, že ženy nechtějí přestat kojit, ale už mají pocit, že jsou v úzkých, a pokud už je děťátko starší, můžeme se úplně vyhnout umělému mléku a začít přikrmovat.

Tím, že je u nás poporodní péče nedostatečná, tak jsme si řekly, že ty jako laktační poradkyně zastupuješ spoustu dalších profesí...
Je to tak, ale jakmile se dostaneme do fáze, že vidím, že se něco děje, musím to delegovat dál. Zase si nemůžeme hrát na bohy. A bohužel ta poporodní péče je u nás opravdu mizivá. Jednou se někdo podívá, je to dobrý, a tím to končí. Ale těch návštěv může být šest, osm, deset podle toho, kolik jich žena potřebuje, než si všechno osvojí, než získá důvěru sama v sebe, než se z ní znovu stane ta bohyně. A v té chvíli už nejsem potřeba. Ale když se vrátím k tomu, na co ses ptala, tak většinou se snažím udržet minimálně, jak deklaruje WHO, těch šest měsíců kojení. Samozřejmě jsou děti, které se ve čtyřech měsících začnou natahovat po jídle, v té chvíli nemám námitek.

Co dalšího prozradila Kateřina Šrámková v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Jak může dudlík škodit kojení
• Jestli jsou lékaři pod tlakem farmaceutických firem a výrobců umělého mléka
• Co by se mělo zlepšit ohledně rodinné politiky v Česku
• Jak často kojit