Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Je známá jako drsná právnička, která se proslavila kontroverzními případy, třeba zastupováním Jiřího Kajínka. Dlouhodobě se ale věnuje ochraně obětí trestných činů. Bára Hlaváčková vyzpovídala ve svém pořadu Ženská tabu právničku Kláru Long Slámovou.
Podle Kláry Long Slámové (47) mají oběti trestných činů v České republice stále nedostatečná práva. Částečně změnit by to mohla nedávná novela zákona. Jenže ani to není podle právničky, která se vedle případu Kajínek proslavila mimo jiné zastupováním obětí v kauze Kramný, dostatečné.
„Oběť tam má na papíře skutečně mnoho práv, ale pořád má víc práv pachatel, to je ten největší kámen úrazu,“ poukazuje Klára Slámová, která krátce působila také v Parlamentu České republiky. „Takže pokud nepřiznáme obětem a zmocněncům obětí oprávnění, kterými disponuje v rámci soudního řízení třeba státní zástupce, je to špatně. Já prostě chci, aby měl poškozený právo se odvolat, když je pachatel zproštěný obžaloby. Když selže státní zástupce a odvolání nepodá, tak proč ho nemůže podat poškozený?“ klade si otázku nejen v Ženských tabu.
Klára Long Slámová o náplni své práce
Vy jste pracovala na velkých známých případech, jako je Kajínek. V kauze Kramný jste pak zastupovala pozůstalé obětí. Kramný je zrovna případ, který lidi baví. Baví je proto, kde se to stalo a jak se to stalo. A to, že není doteď stoprocentně objasněné, jak to bylo a jestli to udělal on. Viděla jsem dokument, kde vy jasno máte, že to byl on. Proč máte tak jasno? Vy jste se s ním viděla, setkala, vidíte tedy víc než lidé, kteří ten případ sledují z novin, televize, internetu.
Jasno mám v tomhle případu nejen já, ale i všechny soudy, které v něm rozhodovaly. Ten případ stojí na jednoznačných důkazech a vina byla bez jakýchkoliv pochybností prokázána. Ten případ samozřejmě vzbuzuje emoce, protože takovéto typy jako Kramný mají často zástupy nejen obdivovatelek, ale i obdivovatelů, a ty jsou potom schopné v rámci přesvědčování veřejnosti vyrobit různá prohlášení, různé varianty možného i nemožného, spíše tedy nemožného, aby přesvědčily velkou část veřejnosti, že to bylo jinak. Aby do toho vnesli pochybnosti, že justiční systém nefunguje a podobně.
Já říkala, že jste se proslavila těmi známými případy, nicméně vy se věnujete hlavně zastupování obětí trestných činů. Proč jste se k nim přesunula od těch kontroverzních případů?
Ono to nebylo přesunutí, já to dělala vždycky, akorát na veřejnosti jsou vidět jenom případy, které zajímají novináře, protože zajímají čtenáře, diváky. Ale gró práce advokáta toho typu, jakým jsem já, to znamená, že jsem samostatný advokát, jedu striktně individuální přístup ke každému klientovi, nemám honosné recepce, mám úplně normální kancelář, kde se věnuju vždy a pouze konkrétnímu klientovi, nikdy ho nepřehazuju na někoho jiného, tak gró mojí práce a advokátů tohoto typu je, že zastupujeme spousty jiných případů než jen ty, které jsou vidět.
A to jsou jaké?
Dělám samozřejmě i rozvody, vypořádání, opatrovnické spory. Vedle toho stále zastupuji obviněné z trestných činů, ale i jejich oběti. Už kdysi jsem začala pracovat na přesvědčování politické obce o tom, že je třeba změnit systém ve smyslu vyšší ochrany obětí. Sice máme zákon o obětech, na kterém jsem se mohla podílet v rámci tehdejší pracovní skupiny ministerstva, ale ta ochrana stále není taková, jaká by měla být. Poškozený stále nemá právo se odvolávat proti rozhodnutí, když je dotyčný třeba zproštěn obžaloby. Má nárok odvolávat se jenom do rozhodnutí, které se týká jeho práva na náhradu škody, újmy, atd. Do samotného procesu ale zasahovat nemůže. Od toho tam je státní zástupce, jenomže ten bohužel v mnoha případech selhává. V některých případech, kdy je na místě skutečně velmi tvrdý postup vůči pachateli, státní zastupitelství selže. A to se děje několikrát do roka. My máme možnost to vidět jenom v mediálních kauzách, ale kolik takových kauz je?
Klára Long Slámová o zastupování obětí trestných činů
Když se pak podíváme na oběti domácího nebo sexuálního násilí, jakou mají ochranu u soudu? Protože pro ně musí být strašně nepříjemné tam vůbec být, vůbec o tom mluvit, a mnohdy slyším, že soudy něco bagatelizují. Děje se to pořád, nebo se přihlíží k tomu, že to je něco, co je pro oběť hodně nepříjemné?
Děje se to pořád, ale ne přímo ze strany soudů. Teď mluvím o jiných osobách, zúčastněných na řízení. Mnohdy vidíte, že pachatel a jeho advokát si jsou v něčem velmi podobní. Já jsem za posledních pár let měla několik docela zásadních případů, kdy byl dotyčný obviněn, následně obžalován a nakonec odsouzen pro zvlášť závažné zločiny, které zahrnovaly jak dlouholeté domácí násilí, tak i znásilnění manželky, následně exmanželky. A u soudu místo toho, aby ten člověk projevil nějakou sebereflexi, trošku si sypal popel na hlavu - podotýkám, že to byly případy jednoznačně prokázané naprosto jednoznačným způsobem - tak ten člověk ještě více viktimizoval oběť.
Jakým způsobem?
Protože se k ní nemohl přiblížit, začal na ni útočit písemně, telefonicky. Nestačilo zablokování. Ten člověk volal z jiných telefonních čísel a podobně. Následně dokonce začal útočit i na mě. To tedy trvá dodnes. A když se podíváte na jeho právního zástupce, tak ten nejenže svého klienta od takového chování nezdržel a neřekl mu „Hele, tohle bys neměl. Ani u soudu ti to nepomůže“, ale ještě ho v tom podporoval. Dopadlo to tak, jak to dopadlo, pán byl odsouzen. A to není jediný případ. Takových jsem měla několik a furt stejný scénář. Ono kdyby ti lidé nebyli svým způsobem narušení, tak by se takového jednání ani nemohli dopouštět. Takového jednání se nedopouští zdravě sebevědomý chlap. Z mého pohledu to tedy byl naprostý chcípák, který si potřeboval něco dokázat na bezbranné oběti.
Z vašeho pohledu říkáte, vidí tohle i soudci?
Naštěstí v drtivé většině případů ano. Ale jsou i výjimky. Soudce také není robot, je to člověk, takže i on má nějaké myšlenkové pochody, a my nevíme, co dělá v soukromí. Takže v některých případech tresty úplně neodpovídají, měly by být tvrdší.
Klára Long Slámová o nedostatečných právech na ochranu obětí
Ta novela k lepší ochraně obětí domácího násilí už funguje?
Já vždycky říkám, že cokoliv je na papíře, je jedna věc, ale to, co je praktikováno, je věc druhá.
Takže co může prakticky změnit?
Může se prakticky změnit něco jenom v tom ohledu, pokud se změní přístup úředníků. Tam má oběť na papíře skutečně mnoho práv, ale pořád má víc práv pachatel, to je ten největší kámen úrazu. Takže pokud nepřiznáme obětem a zmocněncům obětí oprávnění, kterými disponuje v rámci soudního řízení třeba státní zástupce, je to špatně. Já prostě chci, aby měl poškozený právo se odvolat, když je pachatel zproštěný obžaloby. Když selže státní zástupce a odvolání nepodá, tak proč ho nemůže podat poškozený? Jako kde to jsme? Navíc já pořád říkám, u nás mají podvodníci a násilníci pré. Dokud se tady nezmění celý systém, tak to můžeme za chvíli všichni zabalit.
A to jsme se dotkly jen fyzického násilí, pak je ještě psychické násilí a manipulace. My jsme o tom měli celý díl na Lifee.cz v pořadu Ženská tabu. Tenkrát jsem vám volala s případem ze svého okolí a vaše první otázka byla „A mlátí ji?“ a já vám odpověděla „Ne,“ a vy jste automaticky vypálila: „Tak to je blbý.“ Já byla v šoku, ale pak mi to došlo. Ono se psychické násilí strašně těžko dokazuje.
Jasně, soudci jsou schopní mnohaleté psychické týrání hodit na přestupek. Nedávno proběhl takový případ, v němž šlo o naprosto typické a velmi zásadní psychické týrání, nadávky, vulgarity, omezování, ale když tam nebylo to fyzické násilí, tak si řekli: „To bychom mohli posoudit jako přestupek, ať si s tím nějaký úřad poradí.“ Je to prostě nechutné.
Když vezmu případ manipulace, jak se soudí se skvělým manipulátorem a lhářem? Jak tomu čelit, když bych byla ta poškozená, a na druhé straně někdo, kdo manipuluje i se soudci?
Pokud je soudce chytrý a normální, tak ho pozná, a pokud není, tak bohužel.
Mají oběti psychického týrání, manipulace, něco společného, něco, co byste jim poradila? Jak u soudu postupovat nebo jak vysvětlit, že tohle jsou lži a manipulace?
To nejde, protože říkám, pokud tam máte normálního soudce, tak ten to pozná, ale pokud tam máte někoho, kdo na to nebude chtít slyšet nebo mu to bude jedno nebo to nepozná, tak s tím nehnete.
O čem ještě promluvila Klára Slámová v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?
- Jak se seznámila se svým mužem, americkým instruktorem potápění
- O otřesných případech u soudu o děti, které zažila
- Jak doma odpočívá od své práce
- Jak se v ČR žije jejímu manželovi
- O výhrůžkách, kterým čelí
V galerii se můžete podívat na snímky advokátky Kláry Long Slámové.
Související články
